KPP Betonáři: MIMOYECQUES BASE V3 Francie

Objekt se nachází ve vápencovém masivu u stejnojmenné vesnice v severní Francii. V konečné fázi se mělo jednat o dvě baterie po dvaceti pěti dalekonosných dělech. Baterie děl byla vždy umístěna po pěti hlavních ve společné šikmé šachtě a byla namířena na Londýn.
Ústí těchto svazků hlavní byla vždy kryta pětimetrovou železobetonovou deskou pouze s úzkými průřezy pro hlavně děl. Tento průřez byl opatřen krycí pancéřovou deskou o síle 200 mm s rybinovým kotvením.
V samotném kopci byly vyraženy v hloubce cca 30 dva souběžné tunely/tzv: Východní a západní tunel/,vzdálené od sebe cca 200 m s kolejemi, které byly napojené na železnici v úseku Calais-Boulogne. Toto patro sloužilo k vykládání technického materiálu a munice .
Bojové patro u obou baterií se ovšem nacházelo v hloubce 100 m pod povrchem kopce. Zde byly umístěny závěry jednotlivých hlavní. Obě patra byly propojena muničními výtahy a větracími šachtami.V polovině roku 1944 již bylo jasné , že se již díky spojenecké invazi nepodaří vše dokončit. Veškeré pracovní síly byly tedy přesunuty na dokončení východní části, která též byla méně poškozena spojeneckým bombardováním. Veškeré práce na západním tunelu tak ustaly.
I když bylo nasazení pracovních skupin vysoké, dokončovala se elektrifikace objektu, montáž výtahů, a snad dle některých pramenů i montáž a první zkoušky dělových hlavní, postup spojeneckých armád byl neúprosný. Začátkem července došlo k osudnému bombardování objektu. Dvě pumy typu Tallboy /6 tun/ zasáhly jednak jeden ze vstupů do objektu, ale druhá dopadla přímo na jednu z šachet, proletěla šachtou až do podzemí, kde v hloubce 100 m explodovala. Silou exploze došlo k pohybu celého masivu a následnému zaplavení vnitřních prostor do výše cca 20 m. Toto byl konec odvetné zbraně V3.
Po válce byl z objektu vyvezen veškerý zbývající upotřebitelný materiál a v květnu 1945 25 tun TNT uzavřelo veškeré vstupy.
V současnosti je východní tunel zpřístupněn veřejnosti. Je možno si prohlédnout vybetonované podzemí v hloubce 30 m tohoto grandiozního vojenského díla. Bohužel až na vyjímky uvidíte jen prostý beton, a pár válečných artefaktů.
Některé tunely, kde dříve byly šachty do bojového patra jsou zavaleny. Fotografování je vlivem vlhkého a chladného prostředí stížené. V objektu je i pro názornost vystaven model samotné zbraně.
Stojí za to vidět i povrch stavby s dosud zachovalými obrovskými krátery po použití pum TALLBOY. Povrch je je díky bombardování značně poškozen. Je ovšem možno navštívit i jedinou dostavěnou železobetonovou desku s ústím děl.
Bohužel při naší poslední návštěvě v roce 2010 byl objekt uzavřen a probíhala snad rekonstrukce vstupního areálu .