Výstavba baterie začala v srpnu 1940 v blízkosti vesnice Haringzelle těsně u moře na dohled od mysu Cap Gris-Nez..I tato stavba byla realizována Todtovou organizací resp. patřila do skupiny nasazení Západ se sídlem v Paříži a byla přímo podřízena Vrchnímu stavebnímu velitelství Severovýchod v St.Omeru. Původní název Baterie Siegfried se změnil na počest tvůrce Todtovy organizace a pozdějšího ministra zbrojení Fritze Todta. Baterie se stala součástí Atlantického valu a skládala se ze čtyř palebných postavení, které jako jediné měly atypické kasematy oválného půdorysu o průměru cca 18 m se zázemím pro posádku a munici. Každá byla osazena pancéřovou věží s lodním kanonem SKC/34 ráže 38 cm. Baterie byly jednoduše očíslovány od 1 do 4, přičemž věž č.4 ležela nejblíže k moři / dnes rozstřílena / a věž č.1 ležela nejdále ve vnitrozemí / nyní museum /. Radar a optický dálkoměr náležející k baterii byly umístěny na útesech blízko vesnice Cran-Aux-Oeufs.Velitelem baterie se stal kapitánporučík Klaus Momber.
Bližší parametry děla a munice jsem uvedl zde a tu a též tady.
Baterie byla prohlášena schopnou operačního nasazení 11 ledna 1942.V letech 1942 - 44 se podílela na ostřelování lodí proplouvajících Lamanšským průlivem a ostřelovala i pobřeží Anglie.
V současnosti jsou už bohužel věže minulostí, byly odstraněny po válce.
První kasemata slouží jako museum s bohatými sbírkami válečných artefaktů, zajímavá je i přilehlá plocha s vojenskou technikou včetně jednoho ze dvou dochovaných železničních kanonů "LEOPOLD".
Druhá kasemata s nádhernými dobovými nápisy je přístupná jen na vlastní nebezpečí. Vstup do podzemního patra je bohužel zabetonován. Třetí kasemata slouží jako zimoviště netopýrů a je tedy uvnitř nepřístupná. Čtvrtá kasemata je po přímých zásazích lodních děl prakticky zničena. Je zde ovšem velice dobře vidět síla železobetonové konstrukce a její destrukce po zásazích lodních děl..
Bližší parametry děla a munice jsem uvedl zde a tu a též tady.
Baterie byla prohlášena schopnou operačního nasazení 11 ledna 1942.V letech 1942 - 44 se podílela na ostřelování lodí proplouvajících Lamanšským průlivem a ostřelovala i pobřeží Anglie.
V současnosti jsou už bohužel věže minulostí, byly odstraněny po válce.
První kasemata slouží jako museum s bohatými sbírkami válečných artefaktů, zajímavá je i přilehlá plocha s vojenskou technikou včetně jednoho ze dvou dochovaných železničních kanonů "LEOPOLD".
Druhá kasemata s nádhernými dobovými nápisy je přístupná jen na vlastní nebezpečí. Vstup do podzemního patra je bohužel zabetonován. Třetí kasemata slouží jako zimoviště netopýrů a je tedy uvnitř nepřístupná. Čtvrtá kasemata je po přímých zásazích lodních děl prakticky zničena. Je zde ovšem velice dobře vidět síla železobetonové konstrukce a její destrukce po zásazích lodních děl..
 |
| Válečný snímek jedné z kasemat s dělem SKC/34 |
 |
| Jedna z kasemat je v současnosti přeměněna v hodnotné muzeum |
 |
| Sen každého sběratele militárií |
 |
| Naše "EL jednička"vz.36 ve výjimečně zachovalém stavu. Chybí ovšem zadní část kanonu s lapačem nábojnic. |
 |
| Jedno ze dvou do současnosti zachovalých železničních děl 28 cm K5/E/ Leopold. |
 |
| Další z volně přístupných kasemat nabízí i množství původních nápisů, bohužel se i zde vyřádili sprejeři |
 |
| Zbytky čtvrté kasematy, roztřílené lodními děly |
Žádné komentáře:
Okomentovat