Dne 3.3.2014 proběhla v Technickém muzeu v Brně vernisáž výstavy na výše uvedené stále ožehavé téma. Program byl zahájen přednáškou autora výstavy p. Tomáše Jandy. Výstava sice není velká rozsahem, ale o to je zajímavější z hlediska použitých fotografií, z nichž některé byly uvedeny na výstavě poprvé. Celou výstavu ovšem pozitivně dokreslují i trojrozměrné exponáty a to především modely některých mostů. Berte tedy níže uvedené fotografie jen jako pozvánku na tuto výstavu, která potrvá až do 8. 6. 2014.
Požadavek na stavbu dálnice přes území tehdy již značně územně okleštěné Československé republiky se vůbec poprvé objevuje v pokynech Adolfa Hitlera ministru zahraničních věcí Joachimu von Ribbentropovi 11.10.1938. Další jednání komise probíhalo od konce října 1938. Do jednání komise se opět vložil Adolf Hitler, který požadoval pro dálnici z Vratislavy /Breslau/ doVídně přes Brno status exteritotiality, což by ve skutečnosti znamenalo vynětí příslušného územního pásu z výsostné československé pravomoci a její jakési zmezinárodnění. Vlastní smlouva o výstavbě exteritoriální dálnice s výše uvedeným statutem byla podepsána 29.11.1938. Podle této smlouvy mělo tehdejší Česko-Slovensko poskytnout potřebné pozemky Německu zdarma, přičemž stavbu by provedla RAG vlastním nákladem. Se zástupci této organizace bylo dohodnuto, že vozidla tehdejšího Česko-Slovenska budou moci na našem území dálnici používat bez poplatku a pasových formalit. Stavba dálnice byla zahájena 11.4.1939 s plánem uvést některé části dálnice do provozu již koncem roku 1940. Tyto představy ovšem nebyly vlivem válečných událostí naplněny a výstavba dálnice pak v pomalejším tempu pokračovala až do 30.4.1942. V tento den byly zastaveny téměř všechny civilní stavby v Německu a v zemích Německem okupovaných. Po válce byla v letech 1946 - 1948 provedena demontáž zbylých stavebních zařízení a odvezen použitelný stavební materiál. Od té doby je staveniště zcela opuštěno.
Doporučená literatura:
Německá průchozí dálnice 1.díl- Severní úsek, 2.díl - Jižní úsek Tomáš Janda a Václav Lídl
Za poskytnuté fotografie děkuji p.Zbyňku Kravčivovi
Požadavek na stavbu dálnice přes území tehdy již značně územně okleštěné Československé republiky se vůbec poprvé objevuje v pokynech Adolfa Hitlera ministru zahraničních věcí Joachimu von Ribbentropovi 11.10.1938. Další jednání komise probíhalo od konce října 1938. Do jednání komise se opět vložil Adolf Hitler, který požadoval pro dálnici z Vratislavy /Breslau/ doVídně přes Brno status exteritotiality, což by ve skutečnosti znamenalo vynětí příslušného územního pásu z výsostné československé pravomoci a její jakési zmezinárodnění. Vlastní smlouva o výstavbě exteritoriální dálnice s výše uvedeným statutem byla podepsána 29.11.1938. Podle této smlouvy mělo tehdejší Česko-Slovensko poskytnout potřebné pozemky Německu zdarma, přičemž stavbu by provedla RAG vlastním nákladem. Se zástupci této organizace bylo dohodnuto, že vozidla tehdejšího Česko-Slovenska budou moci na našem území dálnici používat bez poplatku a pasových formalit. Stavba dálnice byla zahájena 11.4.1939 s plánem uvést některé části dálnice do provozu již koncem roku 1940. Tyto představy ovšem nebyly vlivem válečných událostí naplněny a výstavba dálnice pak v pomalejším tempu pokračovala až do 30.4.1942. V tento den byly zastaveny téměř všechny civilní stavby v Německu a v zemích Německem okupovaných. Po válce byla v letech 1946 - 1948 provedena demontáž zbylých stavebních zařízení a odvezen použitelný stavební materiál. Od té doby je staveniště zcela opuštěno.
 |
| Model plánovaného projektu Čtyřmostí západně od Černé Hory |
 |
| Model částečně realizovaného mostu u Brněnské přehrady |
 |
| Model již nerealizovaného mostu u Linhartic |
 |
| Model pracovního tábora u Jevíčka |
 |
| Projekt dálniční křižovatky u Brněnské přehrady |
 |
| Ještě jeden pohled na dálniční most tentokráte z hladiny Brněnské přehrady. |
 | |
| Nestor na dálniční problematiku p.Václav Lídl spolu s Tomášem Jandou, Petrem Chaloupkem a mojí maličkostí. |
Německá průchozí dálnice 1.díl- Severní úsek, 2.díl - Jižní úsek Tomáš Janda a Václav Lídl
Za poskytnuté fotografie děkuji p.Zbyňku Kravčivovi
