Trať III díl 21/1 až 21/3 Zástřizly -Žlutava
Výstavba tohoto úseku dálnice a prakticky jediného, který byl v tomto období na Moravě rozestavěn, byla zahájena 24. ledna 1939 kácením lesa pro dálniční průsek v Chřibech Škpt. žen. Ing. Karlem Chmelem.
V tomto úseku byla navržena šířka dálnice v koruně /celková šířka dálnice mezi horními hranami náspu/ 22 m se šířkou jednotlivých vozovek 7,5 m. Bylo projektováno využití dvou typů vozovek a to z cementového betonu /v úsecích s podélným sklonem max. 4,5 stupně/. V úsecích s podélným sklonem nad 4,5 stupně měla být použita úhlopříčná dlažba z žulových kostek na betonovém podkladu a pružném pískovém loži. Maximální podélný sklon nivelity dálnice byl navržen do 5 %.
19. července 1939 je zadán první úsek dálnice na trati III v Chřibech- díl 21/1 v okolí obce Střílky pražské firmě Ing. Frič a Ing. Branberger.
6. září 1939 je dále zadán přerovské firmě Ing. Beneš a spol. stavební úsek 21/2 na hřebenu Chřibů až k turistické chatě na Bunči a 12. září pak nejvzdálenější úsek v Chřibech - díl 21/3b k hranici okresu Zlín firmě Bratři Špačkové ze Slezské Ostravy. Na tomto úseku, jak již je dále patrno v článku, ovšem nikdy stavba nebyla, kromě vykácení lesního průseku za obcí Kostelany, zahájena .
A konečně je 20. září zadán i poslední zbývající úsek v Chřibech - díl 21/3a mezi Bunčem a obcí Kostelany - brněnské firmě Posista a.s.
I v následujícím roce stavba dálnice v úseku Zástřizly - Kostelany pokračovala vysokým tempem. Je postaveno několik mostů, mnoho propustků ve složitém hornatém terénu. V úseku Kostelany - Nová dědina dochází ke kácení lesa. Není však uspokojivě doposud projekčně dořešen sestup z Chřibů k řece Moravě-díl 21/4 . I finančně nejnákladnější varianta má klesání s podélným sklonem 6,2 % a navíc ve svažitém území.
Další pokračování dálnice směrem na východ je ještě komplikovanější. Protože přechod řeky Moravy je vzhledem k obtížím předchozího úseku možný v podstatě jen u Napajedel, je určen i finální směr přechodu dálnice na Slovensko. Dálnice má vést jižně od Zlína po jižních svazích vizovických vrchů a po překonání příčného údolí řeky Senice přejít na Slovensko v Lyském průsmyku. Ale bohužel vzhledem k terénní a geologické obtížnosti území však zatím není nalezena trasa, která by byla v celém uvedeném úseku technicky proveditelná.
V malebném městečku Zdounky se usídluje stavební správa pro všechny díly trasy dálnice v Chřibech /v trati III/. Stavebním dozorem se pro díl 21/1 stává Ing. Vl. Synek s úřadovnou umístěnou do obce Zástřizly na západním okraji rozestavěného úseku. Stavební dozor dílu 21/2 se usídlí v turistické chatě na Bunči a dozor dílu 21/3 v obci Kostelany. Stavba dílu 21/4 a 21/5, tedy dílů, které pokračují za obcí Žlutava, není doposud zadána žádným firmám.
V roce 1941 se hospodářská politika podřizuje vojenským zájmům Německa, což má i negativní vliv na pokračování výstavby dálnice v tomto úseku. 20. října přichází i zákaz používání cementu a stavební sezona je tak v tomto roce ukončena náhle k 31. říjnu. Na jaře 1942 již stavební práce na všech zadaných úsecích protektorátní dálnice probíhají již jen v nepatrném rozsahu.
Další stavební činnost na naší protektorátní dálnici začíná tedy znovu až po roce 1945 a to v malé míře i v úsecích rozpracovaných na Moravě v Chřibech. Zde původní firmy provádějí menší udržovací práce v dílu 21/1, např. firma Frič provádí dokončení tři mostů v katastru obce Zástřizly a v okolí třetího z nich klade již podkladní štěrkové vrstvy.
Konečnou tečku výstavbě dálnice jako takové dá však Únor 1948 a s ním i změna hospodářské a politické orientace státu. Výstavba dálnice postupně vázne a zrušením ministerstva techniky koncem roku 1950 se již prakticky s dostavbou dálnice nepočítá.
Bohužel tento stav trvá doposud a již není prakticky žádná naděje, že by byl tento úsek alespoň z části využit.
Zápis ze stavu prací na dálnici z roku 1941 :
Koncem roku 1941 v důsledku již výše zmiňované politické situace vznikl i návrh levnější varianty, tedy vybudování protektorátní silnice v tělese zastavené stavby dálnice. Byla by tak využita pouze jedna část budovaného tělesa dálnice s již hotovými mosty a propustky, v některých částech doplněná o stezku pro cyklisty. Nevybudované mimoúrovňové křížení dálnice na několika místech /zvláště na Bunči/ by tak již bylo projektováno jen jako běžné křížení silnic. Tuto situaci dokresluje pár zachovalých dobových dokumentů uvedených níže. Zvláště zajímavý je projekt úrovňového křížení protektorátní silnice na tělese dálnice v Km 0.79 se současnou silnici na Zdounky-Střílky. Ten vznikl v důsledku projektovaného a již nerealizovaného přemostění této silnice, jako levnější náhrada velké dálniční křižovatky v Km 0.280, kterou se taktěž nepodařilo postavit .
A nyní již k samotné plánované dálnici v prostoru Chřibské vrchoviny.
Úsek Zástřizly - Bunč
Km 0,280 Podjezd
GPS 49 09 .433´N 17 12 .648´E
Začátek výstavby stavebního dílu 21/1 mezi obcemi Kožušice a Zástřizly. V tomto prostoru byla projektována dálniční křižovatka s dálničním podjezdem v km 0,280. V lesním porostu ve středu snímku byl následně projektován nadjezd /km 0,723/ přes potok a přeložku polní cesty. V dáli na horizontu jsou patrny dnes již nevyužívané objekty JZD, kudy dálnice pokračovala k obci Zástřizly.Pohled od křižovatky silnic E 50 / 433 u Střílek
Projekt dálniční křižovatky se zakreslením do celkové současné situace v terénu
Zeleně je zakresleno místo plánované benzínové stanice, žlutě označeny plánované mosty, přičemž první vybudovanou stavbou je propust /km1,320/ v pravé části snímku
Červeně je zakreslen projekt dálnice,
modře odbočující větve. Levá "spodní" větev kopíruje současnou silnici do Uherského Hradiště v té době s předstihem také stavěnou. Křižovatka se ovšem již nezačala stavět, bylo tedy místo větve využito k vedení současné silnice do obce Kožučice. Je tedy možno s trochou nadsázky poznamenat, že současných asi 250 m spodní větve je jediným využitým úsekem moravské části dálnice.
I.část křižovatky v projektu
Na snímku je patrný projekt dálničního podjezdu, který by byl vybudován prakticky na hraně současné křižovatky E 50/443 na odbočce do obce Lísky. V tomto prostoru / napravo v projektu 0.0/ začínal jediný častečně realizovaný usek dálnice na Moravě - Trať III díl 21/1
II.část křižovatky v projektu
Ve spodní části snímku je vidět projektová návaznost budované silnice do Uherského Hradiště.
Současná křižovatka E50/443 tak umožňuje velice dobrou orientaci v návaznosti na představu o průběhu dálnice v tomto místě.
Těleso dálnice by se pravým obloukem o poloměru 800 m stáčelo k první vybudované propusti v bývalém areálu JZD.
V roce 1953 byl při leteckém snímkování ještě celý budovaný úsek dálnice patrný. Zde je patrna první část, na které jsou žlutě označeny vybudované mostní stavby, červeně pak stavby, k jejichž realizaci již z časových důvodů nedošlo. Celý prostor vytyčené dálnice byl zbaven vrstvy ornice, byl tak připraven již nerealizovanému provedení samotného dálničního tělesa.
Km 0,723 Nadjezd
Byl projektován pro přeložku polní cesty spolu s místním potokem, ovšem nebyl již s časových důvodů realizován.
Současný pohled na místo výstavby tohoto nadjezdu. Těleso dálnice je patrno jako nezoraný pás s náletovými dřevinami. Samotný most by se klenul ve výšce cca 4 m nad korytem potoka, které lemují vysoké stromy v pozadí v pravé části snímku.
Km 1,320 Propust
GPS 49 09 .424´N 17 13 .398´E Dálniční propust v areálu JZD, vpravo na snímku její zasypané čelo/ stav 2011/.
Pohled směrem k Brnu k projektované dálniční křižovatce.
Těleso dálnice s nadložím 2,95 m pokračovalo mezi porostem na horizont, nyní již rekultivováno.
Snímek pochází z konce roku 2015
JZD již je minulostí, ovšem zasypané čelo propusti je stále patrno / uprostřed snímku/
Koncem roku 2015 jsou již prakticky všechny stavby bývalého JZD zbourány, zbývá pouze ruina váhy, která stále stojí v tělese dálnice.
Tento prostor při výstavbě JZD v poválečných letech doznal mnoha změn, a tak je možné jen tušit pokračování budoucího tělesa v levé části snímku směrem k nízkému shluku stromů na horizontu.
Opět pohled z budoucího tělesa dálnice s ruinou váhy v roce 2011
Pohled z propusti směrem k mostu přes řeku Litavu a dále ve směru do obce Zástřizly.
Dálnice by pokračovala středem snímku
Km 1,740 Most
GPS 49 09 .305´N 17 13 .642´E
Most přes říčku Litavu u obce Zástřizly
Pohled z mostu směrem k obci Zástřizly
Na horizontu je vidět silnice Střílky - Zdounky, na které byl projektován dálniční nadjezd / km 1,907/. Ten nebyl ani založen a nebyla tedy provedena ani změna nivelity současné silnice.
Říčka Litava pod mostem
Doposud je patrno zachovalé obložení koryta lomovým kamenem
Již archivní snímek zarostlého mostu přes říčku Litavu
Fotografováno z prostoru nevybudovaného dálničního nadjezdu nad silnicí Střílky - Zdounky
Km 1,7 - 1,9
Výše zmiňovaný úsek v projektu
Napravo postavený most přes říčku Litavu, nalevo plánovaný nadjezd nad silnicí Střílky - Zdounky.
Km 2,120 Propust
GPS 49 09 .195´N 17 13 .953´E
Propust u obce Zástřizly
plánované nadloží 1,19 m
Km 2,399 Nadjezd
GPS 49 09 .181´N 17 13 .998´E
Nadjezd v Zástřizlech
Napravo původní zábradlí a opravené koryto pro převedení srážkové vody pod mostem
Původní stav poškozeného koryta v roce 2010
Pohled na most v zimě.......
......a v létě
Pohled z mostu směrem k Bunči
Uprostřed snímku středová dilatace mostu
Na úbočí kopce se nachází další realizovaný nadjezd / km 3,085 /
Výstavba tělesa dálnice v tomto úseku
Doprava zeminy
km 3,085 Nadjezd
GPS 49 08 .955´N 17 14 .638´E
Nadjezd za obcí Zastřizly
V tomto prostoru bylo dále provedeno přeložení a úprava koryta potoka a jeho přemostění novým hospodářským mostem.
Provedení opěry nadjezdu včetně betonového zábradlí. To je svým provedením jedinečné a vyskytuje se již pouze na pár mostech tohoto úseku dálnice.
A jestě jeden pohled na detail ukončení povrchové úpravy mostu omítkou s mramorovým kamenivem /viz žlutý ovál/.
Dalším detailem stojícím za zmínku je "okapnice" zabraňujicí stékání srážkové vody po samotné opěře mostu / bílý kruh/.
Doposud zachované železobetonové zábradlí nadjezdu kryté omítkou s mramorovým kamenivem světlé a tmavé barvy.
.........Jedeme po dálnici směrem do obce Zástřizly.........
Rok 1939........
Detail poškození podpěry nadjezdu
Rozdílné výškové uložení desky nadjezdu pro jednotlivé směry jízdy
Dokument o odskružení tohoto mostu
- a v projektu
Pod mostovkou je projektováno i koryto pro případnou srážkovou vodu včetně zábradlí.
Tento detail se objevoval prakticky na všech mostních stavbách tohoto úseku
Km 3.078
Součástí výstavby výše uvedeného dálničního mostu se stal i přilehlý hospodářský most přes místní zregulovanou vodoteč.
Most byl navržen o šířce 4 m, zčehož 3 m je počítáno na vozovku a zbytek na dva postranní chodníky. Celkový navrhovaný rozpočet činil 45 tisíc Kč.
Hospodářský most s badatelem v reálu.
Je hodně zanešen zeminou i přesto je vidět na pravé straně hrana 0,5 m širokého chodníku.
Rozdílná nivelita jednotlivých směrů jízdy je patrna v délce cca 300 m i v terénu v blízkosti nadjezdu v Km 3.085 na výše uvedeném snímku.Celý úsek zde byl veden v zestupném směrovém oblouku. Pohled je ze středového pásu, vpravo směr jízdy k obci Zástřizly a dále pak do Brna
Další část dálnice zřetelně patrná při leteckém snímkování v roce 1953. Opět jsem zde zakreslil vybudované a nevybudované mosty a propusti v tomto úseku.
A její zaznačení v poválečné vojenské mapě.
GPS 49 09 .022´N 17 14 .638575´E
Na krajnici dálnice v blízkosti mostu se nachází zapomenut a nikým již neoslavován pomník vítězné Rudé armádě.
Hvězdu na vrcholu již odvál čas......Součástí pomníku v jeho dobách největší slávy se stalo i letadlo MIG 15 UTI, které bylo později v žalostném stavu odtaženo...............
..........a nyní již jen pár trosek zůstává na místě z jeho slávy
Doposud jsou zde patrné trosky krytu kabiny a náběžné hrany křídla
Pro porovnání.....Detail posuvné části krytu kabiny/vlevo na snímku/ letounu Mig 15
Km 3,450 Pracovní tábor
GPS 49 08 .963´N 17 15 .056´E
Pracovní tábor u obce Zástřizly- pohled z tělesa dálnice. Na kraji lesa cca 400 m od výše uvedeného mostu se na kraji lesa nalevo od tělesa nacházel pracovní tábor. Na snímku jsou patrné dva ubytovací baráky a kantína /vlevo na kraji snímku/.
Táborem vedla obslužná komunikace z tělesa dálnice, která se zachovala dodnes.
Prostor tábora po 70 letech.......
Podařilo se nám v roce 2011 najít toto místo, červené body označují místa objektů z minulého snímku.
Prostorem tábora doposud prochází původní cesta/komunikace/, která vychází z prostoru dálničního tělesa v místě přehrazeném závorou lesní správy. Budovy tábora byly zničeny po požáru v roce 1958
Detail kantiny
Objekt měl sklepní místnosti pro skladování potravin, spodní stavba byla vybetonována z prostého betonu, zbytek objektu byl patrně dřevostavbou.
U objektu se doposud nachází zachovalá studna
Detail terénních úprav na místě ubytovacích baráků
Co by to mohlo být ?A dle nejnovějších informací asi základ komína.
Ještě dva podobné čekají na objevení.
GPS 49 08 .996´N 17 15 .015´E
Dosud nádherně zachovalá spodní stavba kantiny včetně studny.
Detail spodní stavby kantiny
Pohled do studny
Současný pohled od základů kantiny na zarostlé těleso dálnice v dáli /uprostřed snímku/.
Za mostem již zcela dokončené těleso stoupá do pohoří Chřiby.
Km 3,664 Propust
GPS 49 08 .949´N 17 15 .120´E
Tato propust snad byla projektována jako podchod pro dělníky a lesní zvěř, o čemž svědčí dosud zachovalé schodyTěleso je zde prakticky dokončeno včetně odvodnění
nadloží 3,12 m
Detail vstupu se schodištěm
Výstavba v roce 1939....
GPS 49 08 .945´N
17 15 .115´E
Vytyčovací sloupek č.1
O pár desítek metrů výše je již těleso pouze v hrubé stavbě
Km 3,880
GPS 49 08 .990´N 17 15 .340´E
Cesta vedoucí po tělese již od Zástřizel/zelená turistická značka/opouští těleso dálnice, které stoupá obloukem o poloměru 600 m k Bunči.
Zmiňovaný úsek v projektu
Je zde jednak patrná postavená propust v km 3,664 a též napravo nerealizovaný podjezd /km 3,880/, později by byl nahrazen nadjezdem až v Km 4.850
GPS 49 08 .995´N 17 15 .380´EDva betonové fundamenty na krajnici, cca 3o m dále vytyčovací sloupek č.2/mimo snímek/
Km 4,140 Propust
GPS 49 09 .080´N 17 15 .477´EZa touto realizovanou propustí s nadložím 2,65 m se zářez pro dálnici stáčí opět doleva s poloměrem oblouku 600 m a je vidět postupné ustávání pracovní činnosti na tomto úseku.
Čištění opěrné zdi
Detail schodů k propusti
Dláždění uvnitř propusti
GPS 49 09 .101´N
17 15 .667´E
Konec výstavby
Cca 100 m od propusti směrem do svahu postupně budování zářezu končí
GPS 49 09 .126´N 17 15 .711´E
Tato rýha je jediný hmatatelný důkaz o výstavbě v tomto prostoru, dle dostupného projektu ovšem v tomto místě žádná propust nebyla plánována, je tedy možné, že šlo jen o odvodnění prostoru nad plánovaným tělesem dálnice. Tento prostor s minimální realizovanou výstavbou je pro sledování tělesa bez jakýkoliv pomůcek/ mapa, navigace/ náročný.
Km 4,600 Propust
GPS 49 09 .161´N 17 15 .813´E
Propust s vročením
nadloží 11,27 m
Nejkrásnější stavba tohoto úseku dálnice leží v lese naprosto zapomenuta bez jakýchkoliv úprav dálničního tělesa u okolí.
Dálnice by se zde opět stáčela v oblouku o poloměru 600 m tentokráte doprava.
Detail vročení
Hrubé dláždění pro snížení rychlosti dešťových srážek
Z tohoto snímku je dobře patrno, že nadloží o plánované výšce více jak 11 m nebylo provedeno.
Zbytky stavebního kamene v tomto prostoru.
Tento vytěžený kámen byl dále používán při budování odvodnění u propusti.
Druhá strana propusti s výborně zachovalým korytem odvodnění.
Jedna z větví odvodnění udává směr další plánované výstavby tělesa smerem k Bunči.
GPS 49 09 .224´N
17 15 .836´E
Vytyčovací sloupek č.3
Km 4,760 Propust
GPS 49 09 .191´N 17 15 .945´E
Nízká propust
V okolí opět nejsou jakékoliv stavební práce na tělese patrny
Detail ochrany izolace propusti kamennou rovnaninou
GPS 49 09 .199´N 17 16 .002´E
Rýha č.2
Další pomocné odvodnění v tomto úseku. Celý tento nedostavěný úsek lemuje z levé strany/směrem k Bunči/ původní cesta z doby výstavby dálnice. Tato komunikace, dle projektu v některých úsecích i nově budovaná, prakticky spojovala jednotlivé nadjezdy či podjezdy budoucí dálnice od prostoru křižovatky u Zástřizel až po další křižovatku na Bunči. Předpokládám, že by sloužila jako obslužná komunikace v těžko přístupném terénu, jakým bezesporu tento úsek dálnice byl.
Zbytky říčního štěrku
Km 4.850 Nadjezd
GPS 49 09 .271´N 17 16 .258´E
Hluboký výkop pro nadjezd
Tento nadjezd byl zadán dodatečně v červenci 1940. Vznikl tak na základě požadavku možnosti spojení pozemků velkostatku barona Theodora Podstatského z Litenčic, nacházejících se na obou stranách dálnice. Nahradil tak projektovaný podjezd v Km 4.830.
Dálnice v projektu se zde opět obloukem o poloměru 600 m stáčí doprava.
Schválení projektu výstavby nadjezdu v Km.4.850
Nadjezd v projektu
Celkové projektované náklady na tento objekt činily 260 tis. Kč
Detail části mostovky
Z projektu je patrno použití žulové dlažby na betonovém podkladu v tomto úseku
Situace nadjezdu v projektu
Vytyčovací sloupek č.4 s hromadou říčního štěrku v prostoru výkopu
Km 5,719 Propust
GPS 49 09 .271´N 17 16 .258´E
Propust u krmelce s plánovaným nadložím 1,48m.
V tomto úseku se konečně zmírňuje stoupání a dálnice se přibližuje ke kotě Vlčák.
Prakticky pro celý popisovaný úsek od km 3,880 by byla jako finální vrstva použita Drobnodlažba na betonovém podkladě.
GPS 49 09 .423´N
17 16 .825´E
Skruž na hraně budoucího tělesa dálnice, její určení mně zatím není známo.
Km 5,942 Propust
GPS 49 09 .450´N 17 16 .800´E
Propust u skruže se sloupkem č.7
nadloží 2,04 m
Ani zde není těleso dálnice vybudováno a tak je to prakticky 1,5 km až k následujícímu parabolickému propustku směrem na Bunč
Pohled z druhé strany s odvodněním
Km 6,190 Podjezd
GPS 49 09 .488´N 17 16 .993´E
Nebyl realizován, nacházel by se zhruba uprostřed snímku.Těleso dálnice by vedlo osou křižovatky lesních cest na snímku a pokračovalo středem snímku doprava z asfaltové cesty.
Cca 200 m napravo od křižovatky se nachází na lesní cestě hájovna na kótě Vlčák.
Pohled směrem k obci Zástřizly, za horizontem se nachází v lese již zmiňovaná propust /km 5,942/.
Situace v tomto místě dle projektu
Nalevo již zmiňovaný nerealizovaný podjezd.
Modře je vyznačena současná křižovatka lesních cest. Červený bod značí místo fotografa při tvorbě předchozí fotografie křižovatky.
Dále se zde nachází nerealizovaná propust/km 6,392/ a napravo nerealizovaný nadjezd /km 6,500/.
Celý tento úsek je v současnosti díky vzrostlému a hustému mlází špatně přístupný.
Hájovna na kótě Vlčák
Km 6,382 Propust - pouze známky výkopu
Těleso dále k Bunči pokračuje hustým těžko proniknutelným lesním porostem s plánovaným nadložím 6,5 m a po chvíli opět levým obloukem o poloměru 600 m přimkne zleva k lesní cestě Vlčák - Bunč /červená turistická značka/.
Celé budoucí těleso až na kótu Bunč lemují po obou stranách hromady zeminy-kypy z odstraněné vrchní ornice, které jsou díky malé rozestavěnosti tohoto úseku prakticky jediným vodítkem při současném mapování dálnice.
V km 6,811 taktéž končí úsek dálnice 21/1.
Km 7.134 Nadjezd
Nadjezd nad lesní cestou
Nebyl postaven, plánovaný rozpočet stavby 290 tis. Kč.
Km 8,086 Propust
GPS 49 10 .085´N 17 18 .225´E
Od tohoto mista těleso dálnice v projektu mírně stoupá/1,25%/ ,vozovka je zde navržena betonová
Vysoká rozpracovanost tělesa dálnice pod kótou Brdo v roce 1940. Následující snímek současného stavu tohoto tělesa byl vzhledem k zarustání porostem pořízen zhruba z místa vrátku.
...... a současný stav . Dálnice vede v oblouku středem snímku a pokračuje ve stoupání do vybudovaného zářezu /viz další snímek/.
cca Km 8,200
GPS 49 10 .113´N 17 18 .432´E
Souvislejší výstavba tělesa v zářezu
Začíná u křižovatky cest, zleva kopíruje původní cestu z doby výstavby /červená turistická značka/ a tak tomu je až na kótu Bunč/.
Pravá strana tělesa /směr Brno/ je již v požadovaném profilu, levá není ještě zcela odtěžena.
Km 8,476 Propust
GPS 49 10 .142´N 17 18 .548´E
Propust Brdo I.
Z jedné strany je provedena jako šachtová, druhá má klasické čelo.
Km 8,824 Propust
GPS 49 10 .139´N 17 18 .676´E
Propust Brdo II.
Zde je již těleso v plném profilu s odvodněním na krajnicích a středovým dělícím pásem. Těleso se nachází na vysokém náspu.
Kousek od této propusti se nachází rozhledna na kotě Brdo.
cca Km 9,050
Pohled na hotové dálniční těleso. Foto z přilehlé cesty na Bunč.
Po pár metrech je najednou celé těleso zahrnuto pozdějšími lesními úpravami........
Ovšem dle konfigurace terénu a současných lesních cest v tomto úseku byla provedena přeložka lesní cesty/dnes turistické/ v délce cca 440 m na levou stranu tělesa dálnice.
......... a jen nižší smrková výsadba určuje jeho polohu.
Dále je již těleso v terénu patrno jen mělkými nerovnostmi a lemováním pravidelnými hromadami zeminy.
Dle projektu - dálnice by vedla prakticky po hřebeni kopce -nebyla v tomto úseku / až po km 9,881/ navržena žádná propust.
GPS 49 10 .163´N
17 18 .980´E
Vytyčovací sloupek č.8 a konec /zahrnutí/ tělesa
Sloupek se nachází na levé straně cesty
cca Km 9,400
GPS 49 10 .237´N 17 19 .227´E
Již jen málo znatelné těleso v nejvýše položené části Chřibů.
Těleso dálnice prochází středem snímku.
Od km 9,100 přechází postupně těleso dálnice v klesání 5 % je tedy vozovka navržena " drobnodlažba na betonovém podkladě /do km 10,400/.
cca Km 9,700
Pouze pravidelné hromady zeminy vymezují doposud dřívější průsek lesa pro budoucí těleso dálnice.
Km 9,856 Propust
GPS 49 10 .444´N 17 19 .466´E
Propust u velkého mostu
Jakékoliv zemní práce na tělese dálnice vyjma skrývky vrchní části zeminy nebyly v tomto úseku již započaty. Rozpočtová cena této propusti činila 85 tis.Kč.
- v projektu
Km 10,311 Nadjezd
GPS 49 10 .610´N 17 19 .744´E
Nadjezd přes lesní cestu
Není dokončena monolitická nosná deska včetně finálních povrchových úprav celého mostu.
Po dokončení by zde lesní cesta podcházela dálnici .
Pohled na nedosypané opěry nadjezdu
Těleso na vysokém náspu není v tomto úseku vybudováno
Zkušební vzorky omítek
Detail vzorků
Nadjezd v projektu
Celkové rozpočtové náklady na tutostavbu činily 520 tis.Kč. Skutečně bylo prostavěno 410 tis.Kč.
Tento úsek v projektu
Červeně jsou označeny stavby uvedené v popisu. Tento úsek byl ve velkém stupni rozpracovanosti, nebyly ovšem provedeny náspy a přeložky souběžné lesní cesty
I přes velké klesání v okolí Bunče měl celý úsek /km 10,4 - 11,992/ plánovánu vozovku betonovou.
Km 10,450
GPS 49 10 .642´N 17 19 .849´E
Zářez - uprostřed snímku Kousek od mostu směrem na Bunč těleso již přechází do hlubokého vybudovaného zářezu, který je neodtěžen pouze v prostoru současného křížení lesní cesty s dálničním tělesem. Po vybudování přeložky cesty nalevo od tělesa dálnice by byl zbytek zářezu odtěžen a zemina použita na dosypání náspu v okolí nadjezdu.
Současná lesní značená cesta tak na pár desítek metrů vede po pravé straně dálnice .......
GPS 49 10 .677´N
17 19 .917´E
....aby se vrátila zpět na svou "správnou" stranu. Těleso vychází z hlubokého zářezu/ve středu snímku/, opět kříží lesní cestu a vstupuje do hustého smrkového porostu.
Km 10,652 Propust
GPS 49 10 .718´N 17 19 .959´E
Propust u rozcestníku
Z jedné strany je tvořena pouze šachtou.
Rozcestník
Propust- šachta je ve středu snímku
Km 10,854
GPS 49 10 .769´N 17 20 .159
Poslední křížení tělesa dálnice s lesní cestou.
Těleso v zářezu kříží lesní cestu a až na kótu Bunč vede tedy současná cesta napravo od vybudovaného tělesa.
Dle přiloženého projektu by ovšem tato část cesty až na Bunč byla přeložena vlevo.
Km 11,170 Propust
GPS 49 10 .814´N 17 20 .374´E
Propust u kóty Bunč
Je vybudována ve vysokém jednostranném náspu, násep ovšem již nebyl dosypán na projektovanou výšku.
Pohled z druhé stranyOd této propusti by těleso klesalo v mírném pravém oblouku/R 600m/ k turistické chatě na Bunči a kopírovalo s malými odchylkami současnou trasu lesní značené cesty
V projektu
Rozpočtové náklady činily 120 tis.Kč
Poslední část tohoto rozpracovaného úseku z roku 1953
A jeho zakreslení ve vojenské mapě ze stejného období
Hranice panství z roku 1818 v předpokládaném tělese dálnice.
Nachází se na dohled od současné turisticky značené lesní cesty.
Km 11,500
GPS 49 10 .917´N 17 20 .718´E
Od předchozí propusti /km 1,170/ by těleso plánované dálnice klesalo (5 %) v délce zhruba 500 m směrem k Bunči. Tento úsek nebyl včetně křižovatky rozestavěn, pouze byl proveden směrový průsek lesním porostem.
Napravo mimo snímek se nacházel druhý pracovní tábor. V místě turistické chaty na Bunči/ na horizontu/ by byla vybudována mimoúrovňová křižovatka.
Km 11.759 Dálniční křižovatka
V současnosti mám k dispozici dva projekty řešení mimoúrovňové křižovatky na Bunči.
Tento předpokládá vést dálnici železobetonovým deskovým nadjezdem nad současnou silnicí Velehrad -Zdounky.
Červeně je vyznačena dosud stojící turistická chata.
Zeleně pak plánovaná benzínová stanice.
Projekt mostu z září 1939
Km 11.759 Dálniční křižovatka
Druhé řešení z roku 1940 . Tento projekt již počítá z parabolickým mostem a předpokládám i jeho realizaci při stavbě dálnice.
Tento návrh mně vede i k domněnce, že vzhledem k nivelitě dálnice počítal s dalším možným využitím chaty českých turistů. V projektu je též patrno ukončení stavebního úseku 21/2.
Projekt mostu
Km 11,600
Pohled do stejného prostoru od turistické chaty na kótě Bunč.
Dálnice by procházela středem snímku /v ose cesty/, napravo se nachází turistická chata /dříve chata klubu českých turistů/ a restaurace na Bunči, vlevo na snímku nad parkovištěm aut stával pracovní tábor.
Km 11,600 Pracovní tábor
GPS 49 10 .867´N 17 20 .736´E
Pracovní tábor na Bunči. Byl vybudován na terasách , první objekt byl zděný, ostatní čtyři pouze dřevěné
Napravo průsek pro dálnici.
Fotografie přibližně ze stejného místa jako předchozí fotografie.
Zbytky teras, na kterých stály objekty pracovního tábora
Odkryté základy prvního zděného objektu tábora
Pomník k 20. výročí aktivit partyzánské skupinky OLGA. Byl postaven v roce 1965. Za pomníkem se nachází zbytky pracovního tábora. Vzhledem k aktivitám této skupinky občanů byla 29.dubna 1945 německou udernou skupinou vypálena turistická chata na Bunči, která v roce 1942 krátkodobě /do zastavení prací na dálnici/ sloužila správě stavby dálnice. Vypáleny byly i objekty pracovního tábora a hájenka.
Pohled na vypálené zbytky první budovy tábora. Hájovna/postavená v roce 1939/ na horizontu doposud stojí.
.......o 75 let později ze stejného místa.
Hájovna z předchozího snímku je nyní náznakově vidět vpravo u vrcholu pomníku.
Průsek pro projektovanou dálnici směrem k obci Kostolany
Nalevo na horizontu u průseku vypálený objekt byl dle pamětníků další starší hájovnou
Vedle ní se v současnosti nachází vytyčovací sloupek č.9
Km 11,800
GPS 49 10 .921´N 17 20 .877´E
Vytyčovací sloupek č.9 u silnice Bunč - Kostelany,
který by přibližně tvořil i osu tělesa budoucí dálnice do obce Kostelany. Dálnice by tímto místem stoupala 2,3 % po nízkém náspu. Zde také stála vypálená hájovna, po které se zachovaly jen nepatrné zbytky.
V km 11,900 končí úsek 21/2 popisovaný výše.
Budování dálnice ve vzpomínkách
Literatura:
- Stavby, kterým doba nepřála (2006) - Václav Lídl a Tomáš Janda
- Projektová dokumentace tohoto úseku
- Vlastní měření a průzkum
Za poskytnuté fotografie z období výstavby děkuji p .Václavu Lídlovi a Tomáši Jandovi
Pokračování :
http://opevneni.blogspot.com/2011/02/blog-post_6640.html
Výstavba tohoto úseku dálnice a prakticky jediného, který byl v tomto období na Moravě rozestavěn, byla zahájena 24. ledna 1939 kácením lesa pro dálniční průsek v Chřibech Škpt. žen. Ing. Karlem Chmelem.
V tomto úseku byla navržena šířka dálnice v koruně /celková šířka dálnice mezi horními hranami náspu/ 22 m se šířkou jednotlivých vozovek 7,5 m. Bylo projektováno využití dvou typů vozovek a to z cementového betonu /v úsecích s podélným sklonem max. 4,5 stupně/. V úsecích s podélným sklonem nad 4,5 stupně měla být použita úhlopříčná dlažba z žulových kostek na betonovém podkladu a pružném pískovém loži. Maximální podélný sklon nivelity dálnice byl navržen do 5 %.
19. července 1939 je zadán první úsek dálnice na trati III v Chřibech- díl 21/1 v okolí obce Střílky pražské firmě Ing. Frič a Ing. Branberger.
 |
| Popisovaný úsek v zakreslený v mapě z období protektorátu |
6. září 1939 je dále zadán přerovské firmě Ing. Beneš a spol. stavební úsek 21/2 na hřebenu Chřibů až k turistické chatě na Bunči a 12. září pak nejvzdálenější úsek v Chřibech - díl 21/3b k hranici okresu Zlín firmě Bratři Špačkové ze Slezské Ostravy. Na tomto úseku, jak již je dále patrno v článku, ovšem nikdy stavba nebyla, kromě vykácení lesního průseku za obcí Kostelany, zahájena .
A konečně je 20. září zadán i poslední zbývající úsek v Chřibech - díl 21/3a mezi Bunčem a obcí Kostelany - brněnské firmě Posista a.s.
I v následujícím roce stavba dálnice v úseku Zástřizly - Kostelany pokračovala vysokým tempem. Je postaveno několik mostů, mnoho propustků ve složitém hornatém terénu. V úseku Kostelany - Nová dědina dochází ke kácení lesa. Není však uspokojivě doposud projekčně dořešen sestup z Chřibů k řece Moravě-díl 21/4 . I finančně nejnákladnější varianta má klesání s podélným sklonem 6,2 % a navíc ve svažitém území.
Další pokračování dálnice směrem na východ je ještě komplikovanější. Protože přechod řeky Moravy je vzhledem k obtížím předchozího úseku možný v podstatě jen u Napajedel, je určen i finální směr přechodu dálnice na Slovensko. Dálnice má vést jižně od Zlína po jižních svazích vizovických vrchů a po překonání příčného údolí řeky Senice přejít na Slovensko v Lyském průsmyku. Ale bohužel vzhledem k terénní a geologické obtížnosti území však zatím není nalezena trasa, která by byla v celém uvedeném úseku technicky proveditelná.
V malebném městečku Zdounky se usídluje stavební správa pro všechny díly trasy dálnice v Chřibech /v trati III/. Stavebním dozorem se pro díl 21/1 stává Ing. Vl. Synek s úřadovnou umístěnou do obce Zástřizly na západním okraji rozestavěného úseku. Stavební dozor dílu 21/2 se usídlí v turistické chatě na Bunči a dozor dílu 21/3 v obci Kostelany. Stavba dílu 21/4 a 21/5, tedy dílů, které pokračují za obcí Žlutava, není doposud zadána žádným firmám.
V roce 1941 se hospodářská politika podřizuje vojenským zájmům Německa, což má i negativní vliv na pokračování výstavby dálnice v tomto úseku. 20. října přichází i zákaz používání cementu a stavební sezona je tak v tomto roce ukončena náhle k 31. říjnu. Na jaře 1942 již stavební práce na všech zadaných úsecích protektorátní dálnice probíhají již jen v nepatrném rozsahu.
Další stavební činnost na naší protektorátní dálnici začíná tedy znovu až po roce 1945 a to v malé míře i v úsecích rozpracovaných na Moravě v Chřibech. Zde původní firmy provádějí menší udržovací práce v dílu 21/1, např. firma Frič provádí dokončení tři mostů v katastru obce Zástřizly a v okolí třetího z nich klade již podkladní štěrkové vrstvy.
Konečnou tečku výstavbě dálnice jako takové dá však Únor 1948 a s ním i změna hospodářské a politické orientace státu. Výstavba dálnice postupně vázne a zrušením ministerstva techniky koncem roku 1950 se již prakticky s dostavbou dálnice nepočítá.
Bohužel tento stav trvá doposud a již není prakticky žádná naděje, že by byl tento úsek alespoň z části využit.
Zápis ze stavu prací na dálnici z roku 1941 :
A nyní již k samotné plánované dálnici v prostoru Chřibské vrchoviny.
Úsek Zástřizly - Bunč
stavební díl 21/1 a 21/2
 |
| Níže popisovaný úsek byl zakreslen ještě ve vojenské mapě z roku 1951 |
GPS 49 09 .433´N 17 12 .648´E
Začátek výstavby stavebního dílu 21/1 mezi obcemi Kožušice a Zástřizly. V tomto prostoru byla projektována dálniční křižovatka s dálničním podjezdem v km 0,280. V lesním porostu ve středu snímku byl následně projektován nadjezd /km 0,723/ přes potok a přeložku polní cesty. V dáli na horizontu jsou patrny dnes již nevyužívané objekty JZD, kudy dálnice pokračovala k obci Zástřizly.Pohled od křižovatky silnic E 50 / 433 u Střílek
Projekt dálniční křižovatky se zakreslením do celkové současné situace v terénuZeleně je zakresleno místo plánované benzínové stanice, žlutě označeny plánované mosty, přičemž první vybudovanou stavbou je propust /km1,320/ v pravé části snímku
Červeně je zakreslen projekt dálnice,
modře odbočující větve. Levá "spodní" větev kopíruje současnou silnici do Uherského Hradiště v té době s předstihem také stavěnou. Křižovatka se ovšem již nezačala stavět, bylo tedy místo větve využito k vedení současné silnice do obce Kožučice. Je tedy možno s trochou nadsázky poznamenat, že současných asi 250 m spodní větve je jediným využitým úsekem moravské části dálnice.
I.část křižovatky v projektu
Na snímku je patrný projekt dálničního podjezdu, který by byl vybudován prakticky na hraně současné křižovatky E 50/443 na odbočce do obce Lísky. V tomto prostoru / napravo v projektu 0.0/ začínal jediný častečně realizovaný usek dálnice na Moravě - Trať III díl 21/1
II.část křižovatky v projektuVe spodní části snímku je vidět projektová návaznost budované silnice do Uherského Hradiště.
Současná křižovatka E50/443 tak umožňuje velice dobrou orientaci v návaznosti na představu o průběhu dálnice v tomto místě.
Těleso dálnice by se pravým obloukem o poloměru 800 m stáčelo k první vybudované propusti v bývalém areálu JZD.
Km 0,723 Nadjezd
Byl projektován pro přeložku polní cesty spolu s místním potokem, ovšem nebyl již s časových důvodů realizován.
Současný pohled na místo výstavby tohoto nadjezdu. Těleso dálnice je patrno jako nezoraný pás s náletovými dřevinami. Samotný most by se klenul ve výšce cca 4 m nad korytem potoka, které lemují vysoké stromy v pozadí v pravé části snímku.
Km 1,320 PropustGPS 49 09 .424´N 17 13 .398´E Dálniční propust v areálu JZD, vpravo na snímku její zasypané čelo/ stav 2011/.
Pohled směrem k Brnu k projektované dálniční křižovatce.
Těleso dálnice s nadložím 2,95 m pokračovalo mezi porostem na horizont, nyní již rekultivováno.
 |
| Detail tělesa propusti Druhé čelo propusti bylo zničeno při výstavbě haly na snímku. |
 |
| Vnitřní část propusti po pracném odstranění navážky. Vzhledem k tomu, že byly koncem roku 2011 objekty bývalého JZD systematicky ničeny, nepředpokládám ani delšího trvání této ojedinělé stavby. |
Snímek pochází z konce roku 2015
JZD již je minulostí, ovšem zasypané čelo propusti je stále patrno / uprostřed snímku/
Koncem roku 2015 jsou již prakticky všechny stavby bývalého JZD zbourány, zbývá pouze ruina váhy, která stále stojí v tělese dálnice.
Tento prostor při výstavbě JZD v poválečných letech doznal mnoha změn, a tak je možné jen tušit pokračování budoucího tělesa v levé části snímku směrem k nízkému shluku stromů na horizontu.
Opět pohled z budoucího tělesa dálnice s ruinou váhy v roce 2011
Pohled z propusti směrem k mostu přes řeku Litavu a dále ve směru do obce Zástřizly.
Dálnice by pokračovala středem snímku
Km 1,740 Most
GPS 49 09 .305´N 17 13 .642´E
Most přes říčku Litavu u obce Zástřizly
Pohled z mostu směrem k obci Zástřizly
Na horizontu je vidět silnice Střílky - Zdounky, na které byl projektován dálniční nadjezd / km 1,907/. Ten nebyl ani založen a nebyla tedy provedena ani změna nivelity současné silnice.
Říčka Litava pod mostem
Doposud je patrno zachovalé obložení koryta lomovým kamenem
Již archivní snímek zarostlého mostu přes říčku Litavu
Fotografováno z prostoru nevybudovaného dálničního nadjezdu nad silnicí Střílky - Zdounky
Km 1,7 - 1,9
Výše zmiňovaný úsek v projektu
Napravo postavený most přes říčku Litavu, nalevo plánovaný nadjezd nad silnicí Střílky - Zdounky.
Km 2,120 Propust
GPS 49 09 .195´N 17 13 .953´E
Propust u obce Zástřizly
plánované nadloží 1,19 m
Km 2,399 Nadjezd
GPS 49 09 .181´N 17 13 .998´E
Nadjezd v Zástřizlech
Napravo původní zábradlí a opravené koryto pro převedení srážkové vody pod mostem
Původní stav poškozeného koryta v roce 2010
Pohled na most v zimě.......
......a v létě
Pohled z mostu směrem k Bunči
Uprostřed snímku středová dilatace mostu
Na úbočí kopce se nachází další realizovaný nadjezd / km 3,085 /
Výstavba tělesa dálnice v tomto úseku
Doprava zeminy
km 3,085 Nadjezd
GPS 49 08 .955´N 17 14 .638´E
Nadjezd za obcí Zastřizly
V tomto prostoru bylo dále provedeno přeložení a úprava koryta potoka a jeho přemostění novým hospodářským mostem.
Provedení opěry nadjezdu včetně betonového zábradlí. To je svým provedením jedinečné a vyskytuje se již pouze na pár mostech tohoto úseku dálnice.
A jestě jeden pohled na detail ukončení povrchové úpravy mostu omítkou s mramorovým kamenivem /viz žlutý ovál/.
Dalším detailem stojícím za zmínku je "okapnice" zabraňujicí stékání srážkové vody po samotné opěře mostu / bílý kruh/.
Doposud zachované železobetonové zábradlí nadjezdu kryté omítkou s mramorovým kamenivem světlé a tmavé barvy.
.........Jedeme po dálnici směrem do obce Zástřizly.........
Rok 1939........
Detail poškození podpěry nadjezdu
Rozdílné výškové uložení desky nadjezdu pro jednotlivé směry jízdy
Dokument o odskružení tohoto mostu
- a v projektu
Pod mostovkou je projektováno i koryto pro případnou srážkovou vodu včetně zábradlí.
Tento detail se objevoval prakticky na všech mostních stavbách tohoto úseku
Km 3.078Součástí výstavby výše uvedeného dálničního mostu se stal i přilehlý hospodářský most přes místní zregulovanou vodoteč.
Most byl navržen o šířce 4 m, zčehož 3 m je počítáno na vozovku a zbytek na dva postranní chodníky. Celkový navrhovaný rozpočet činil 45 tisíc Kč.
Hospodářský most s badatelem v reálu.
Je hodně zanešen zeminou i přesto je vidět na pravé straně hrana 0,5 m širokého chodníku.
Rozdílná nivelita jednotlivých směrů jízdy je patrna v délce cca 300 m i v terénu v blízkosti nadjezdu v Km 3.085 na výše uvedeném snímku.Celý úsek zde byl veden v zestupném směrovém oblouku. Pohled je ze středového pásu, vpravo směr jízdy k obci Zástřizly a dále pak do Brna
Další část dálnice zřetelně patrná při leteckém snímkování v roce 1953. Opět jsem zde zakreslil vybudované a nevybudované mosty a propusti v tomto úseku.
A její zaznačení v poválečné vojenské mapě.
GPS 49 09 .022´N 17 14 .638575´E
Na krajnici dálnice v blízkosti mostu se nachází zapomenut a nikým již neoslavován pomník vítězné Rudé armádě.
Hvězdu na vrcholu již odvál čas......Součástí pomníku v jeho dobách největší slávy se stalo i letadlo MIG 15 UTI, které bylo později v žalostném stavu odtaženo...............
..........a nyní již jen pár trosek zůstává na místě z jeho slávy
Doposud jsou zde patrné trosky krytu kabiny a náběžné hrany křídla
Pro porovnání.....Detail posuvné části krytu kabiny/vlevo na snímku/ letounu Mig 15
Km 3,450 Pracovní táborGPS 49 08 .963´N 17 15 .056´E
Pracovní tábor u obce Zástřizly- pohled z tělesa dálnice. Na kraji lesa cca 400 m od výše uvedeného mostu se na kraji lesa nalevo od tělesa nacházel pracovní tábor. Na snímku jsou patrné dva ubytovací baráky a kantína /vlevo na kraji snímku/.
Táborem vedla obslužná komunikace z tělesa dálnice, která se zachovala dodnes.
Prostor tábora po 70 letech.......
Podařilo se nám v roce 2011 najít toto místo, červené body označují místa objektů z minulého snímku.
Prostorem tábora doposud prochází původní cesta/komunikace/, která vychází z prostoru dálničního tělesa v místě přehrazeném závorou lesní správy. Budovy tábora byly zničeny po požáru v roce 1958
Detail kantiny
Objekt měl sklepní místnosti pro skladování potravin, spodní stavba byla vybetonována z prostého betonu, zbytek objektu byl patrně dřevostavbou.
U objektu se doposud nachází zachovalá studna
Detail terénních úprav na místě ubytovacích baráků
Co by to mohlo být ?A dle nejnovějších informací asi základ komína.
Ještě dva podobné čekají na objevení.
GPS 49 08 .996´N 17 15 .015´E
Dosud nádherně zachovalá spodní stavba kantiny včetně studny.
Detail spodní stavby kantiny
Pohled do studny
Současný pohled od základů kantiny na zarostlé těleso dálnice v dáli /uprostřed snímku/.
Za mostem již zcela dokončené těleso stoupá do pohoří Chřiby.
Km 3,664 Propust
GPS 49 08 .949´N 17 15 .120´E
Tato propust snad byla projektována jako podchod pro dělníky a lesní zvěř, o čemž svědčí dosud zachovalé schodyTěleso je zde prakticky dokončeno včetně odvodnění
nadloží 3,12 m
Detail vstupu se schodištěm
Výstavba v roce 1939....
GPS 49 08 .945´N
17 15 .115´E
Vytyčovací sloupek č.1
O pár desítek metrů výše je již těleso pouze v hrubé stavbě
Km 3,880
GPS 49 08 .990´N 17 15 .340´E
Cesta vedoucí po tělese již od Zástřizel/zelená turistická značka/opouští těleso dálnice, které stoupá obloukem o poloměru 600 m k Bunči.
Zmiňovaný úsek v projektu
Je zde jednak patrná postavená propust v km 3,664 a též napravo nerealizovaný podjezd /km 3,880/, později by byl nahrazen nadjezdem až v Km 4.850
GPS 49 08 .995´N 17 15 .380´EDva betonové fundamenty na krajnici, cca 3o m dále vytyčovací sloupek č.2/mimo snímek/
Km 4,140 Propust
GPS 49 09 .080´N 17 15 .477´EZa touto realizovanou propustí s nadložím 2,65 m se zářez pro dálnici stáčí opět doleva s poloměrem oblouku 600 m a je vidět postupné ustávání pracovní činnosti na tomto úseku.
Čištění opěrné zdi
Detail schodů k propusti
Dláždění uvnitř propusti
GPS 49 09 .101´N
17 15 .667´E
Konec výstavby
Cca 100 m od propusti směrem do svahu postupně budování zářezu končí
GPS 49 09 .126´N 17 15 .711´E
Tato rýha je jediný hmatatelný důkaz o výstavbě v tomto prostoru, dle dostupného projektu ovšem v tomto místě žádná propust nebyla plánována, je tedy možné, že šlo jen o odvodnění prostoru nad plánovaným tělesem dálnice. Tento prostor s minimální realizovanou výstavbou je pro sledování tělesa bez jakýkoliv pomůcek/ mapa, navigace/ náročný.
Km 4,600 PropustGPS 49 09 .161´N 17 15 .813´E
Propust s vročením
nadloží 11,27 m
Nejkrásnější stavba tohoto úseku dálnice leží v lese naprosto zapomenuta bez jakýchkoliv úprav dálničního tělesa u okolí.
Dálnice by se zde opět stáčela v oblouku o poloměru 600 m tentokráte doprava.
Detail vročení
Hrubé dláždění pro snížení rychlosti dešťových srážek
Z tohoto snímku je dobře patrno, že nadloží o plánované výšce více jak 11 m nebylo provedeno.
Zbytky stavebního kamene v tomto prostoru.
Tento vytěžený kámen byl dále používán při budování odvodnění u propusti.
Druhá strana propusti s výborně zachovalým korytem odvodnění.
Jedna z větví odvodnění udává směr další plánované výstavby tělesa smerem k Bunči.
GPS 49 09 .224´N
17 15 .836´E
Vytyčovací sloupek č.3
Km 4,760 Propust
GPS 49 09 .191´N 17 15 .945´E
Nízká propust
V okolí opět nejsou jakékoliv stavební práce na tělese patrny
Detail ochrany izolace propusti kamennou rovnaninou
GPS 49 09 .199´N 17 16 .002´ERýha č.2
Další pomocné odvodnění v tomto úseku. Celý tento nedostavěný úsek lemuje z levé strany/směrem k Bunči/ původní cesta z doby výstavby dálnice. Tato komunikace, dle projektu v některých úsecích i nově budovaná, prakticky spojovala jednotlivé nadjezdy či podjezdy budoucí dálnice od prostoru křižovatky u Zástřizel až po další křižovatku na Bunči. Předpokládám, že by sloužila jako obslužná komunikace v těžko přístupném terénu, jakým bezesporu tento úsek dálnice byl.
Zbytky říčního štěrku
Km 4.850 NadjezdGPS 49 09 .271´N 17 16 .258´E
Hluboký výkop pro nadjezd
Tento nadjezd byl zadán dodatečně v červenci 1940. Vznikl tak na základě požadavku možnosti spojení pozemků velkostatku barona Theodora Podstatského z Litenčic, nacházejících se na obou stranách dálnice. Nahradil tak projektovaný podjezd v Km 4.830.
Dálnice v projektu se zde opět obloukem o poloměru 600 m stáčí doprava.
Schválení projektu výstavby nadjezdu v Km.4.850
Nadjezd v projektu
Celkové projektované náklady na tento objekt činily 260 tis. Kč
Detail části mostovky
Z projektu je patrno použití žulové dlažby na betonovém podkladu v tomto úseku
Situace nadjezdu v projektu
Vytyčovací sloupek č.4 s hromadou říčního štěrku v prostoru výkopu
Km 5,719 PropustGPS 49 09 .271´N 17 16 .258´E
Propust u krmelce s plánovaným nadložím 1,48m.
V tomto úseku se konečně zmírňuje stoupání a dálnice se přibližuje ke kotě Vlčák.
Prakticky pro celý popisovaný úsek od km 3,880 by byla jako finální vrstva použita Drobnodlažba na betonovém podkladě.
GPS 49 09 .423´N
17 16 .825´E
Skruž na hraně budoucího tělesa dálnice, její určení mně zatím není známo.
Km 5,942 PropustGPS 49 09 .450´N 17 16 .800´E
Propust u skruže se sloupkem č.7
nadloží 2,04 m
Ani zde není těleso dálnice vybudováno a tak je to prakticky 1,5 km až k následujícímu parabolickému propustku směrem na Bunč
Pohled z druhé strany s odvodněním
Km 6,190 PodjezdGPS 49 09 .488´N 17 16 .993´E
Nebyl realizován, nacházel by se zhruba uprostřed snímku.Těleso dálnice by vedlo osou křižovatky lesních cest na snímku a pokračovalo středem snímku doprava z asfaltové cesty.
Cca 200 m napravo od křižovatky se nachází na lesní cestě hájovna na kótě Vlčák.
Pohled směrem k obci Zástřizly, za horizontem se nachází v lese již zmiňovaná propust /km 5,942/.
Situace v tomto místě dle projektuNalevo již zmiňovaný nerealizovaný podjezd.
Modře je vyznačena současná křižovatka lesních cest. Červený bod značí místo fotografa při tvorbě předchozí fotografie křižovatky.
Dále se zde nachází nerealizovaná propust/km 6,392/ a napravo nerealizovaný nadjezd /km 6,500/.
Celý tento úsek je v současnosti díky vzrostlému a hustému mlází špatně přístupný.
Hájovna na kótě Vlčák
Km 6,382 Propust - pouze známky výkopuTěleso dále k Bunči pokračuje hustým těžko proniknutelným lesním porostem s plánovaným nadložím 6,5 m a po chvíli opět levým obloukem o poloměru 600 m přimkne zleva k lesní cestě Vlčák - Bunč /červená turistická značka/.
Celé budoucí těleso až na kótu Bunč lemují po obou stranách hromady zeminy-kypy z odstraněné vrchní ornice, které jsou díky malé rozestavěnosti tohoto úseku prakticky jediným vodítkem při současném mapování dálnice.
V km 6,811 taktéž končí úsek dálnice 21/1.
Km 7.134 Nadjezd
Nadjezd nad lesní cestou
Nebyl postaven, plánovaný rozpočet stavby 290 tis. Kč.
Km 8,086 Propust
GPS 49 10 .085´N 17 18 .225´E
Od tohoto mista těleso dálnice v projektu mírně stoupá/1,25%/ ,vozovka je zde navržena betonová
Vysoká rozpracovanost tělesa dálnice pod kótou Brdo v roce 1940. Následující snímek současného stavu tohoto tělesa byl vzhledem k zarustání porostem pořízen zhruba z místa vrátku.
...... a současný stav . Dálnice vede v oblouku středem snímku a pokračuje ve stoupání do vybudovaného zářezu /viz další snímek/.
cca Km 8,200GPS 49 10 .113´N 17 18 .432´E
Souvislejší výstavba tělesa v zářezu
Začíná u křižovatky cest, zleva kopíruje původní cestu z doby výstavby /červená turistická značka/ a tak tomu je až na kótu Bunč/.
Pravá strana tělesa /směr Brno/ je již v požadovaném profilu, levá není ještě zcela odtěžena.
Km 8,476 Propust
GPS 49 10 .142´N 17 18 .548´E
Propust Brdo I.
Z jedné strany je provedena jako šachtová, druhá má klasické čelo.
Km 8,824 Propust
GPS 49 10 .139´N 17 18 .676´E
Propust Brdo II.
Zde je již těleso v plném profilu s odvodněním na krajnicích a středovým dělícím pásem. Těleso se nachází na vysokém náspu.
Kousek od této propusti se nachází rozhledna na kotě Brdo.
cca Km 9,050
Pohled na hotové dálniční těleso. Foto z přilehlé cesty na Bunč.
Po pár metrech je najednou celé těleso zahrnuto pozdějšími lesními úpravami........
Ovšem dle konfigurace terénu a současných lesních cest v tomto úseku byla provedena přeložka lesní cesty/dnes turistické/ v délce cca 440 m na levou stranu tělesa dálnice.
......... a jen nižší smrková výsadba určuje jeho polohu.
Dále je již těleso v terénu patrno jen mělkými nerovnostmi a lemováním pravidelnými hromadami zeminy.
Dle projektu - dálnice by vedla prakticky po hřebeni kopce -nebyla v tomto úseku / až po km 9,881/ navržena žádná propust.
GPS 49 10 .163´N
17 18 .980´E
Vytyčovací sloupek č.8 a konec /zahrnutí/ tělesa
Sloupek se nachází na levé straně cesty
GPS 49 10 .237´N 17 19 .227´E
Již jen málo znatelné těleso v nejvýše položené části Chřibů.
Těleso dálnice prochází středem snímku.
Od km 9,100 přechází postupně těleso dálnice v klesání 5 % je tedy vozovka navržena " drobnodlažba na betonovém podkladě /do km 10,400/.
cca Km 9,700
Pouze pravidelné hromady zeminy vymezují doposud dřívější průsek lesa pro budoucí těleso dálnice.
Km 9,856 Propust
GPS 49 10 .444´N 17 19 .466´E
Propust u velkého mostu
Jakékoliv zemní práce na tělese dálnice vyjma skrývky vrchní části zeminy nebyly v tomto úseku již započaty. Rozpočtová cena této propusti činila 85 tis.Kč.
- v projektu
Km 10,311 Nadjezd
GPS 49 10 .610´N 17 19 .744´E
Nadjezd přes lesní cestu
Není dokončena monolitická nosná deska včetně finálních povrchových úprav celého mostu.
Po dokončení by zde lesní cesta podcházela dálnici .
Pohled na nedosypané opěry nadjezdu
Těleso na vysokém náspu není v tomto úseku vybudováno
Zkušební vzorky omítek
Detail vzorků
Nadjezd v projektu
Celkové rozpočtové náklady na tutostavbu činily 520 tis.Kč. Skutečně bylo prostavěno 410 tis.Kč.
Tento úsek v projektu
Červeně jsou označeny stavby uvedené v popisu. Tento úsek byl ve velkém stupni rozpracovanosti, nebyly ovšem provedeny náspy a přeložky souběžné lesní cesty
I přes velké klesání v okolí Bunče měl celý úsek /km 10,4 - 11,992/ plánovánu vozovku betonovou.
Km 10,450GPS 49 10 .642´N 17 19 .849´E
Zářez - uprostřed snímku Kousek od mostu směrem na Bunč těleso již přechází do hlubokého vybudovaného zářezu, který je neodtěžen pouze v prostoru současného křížení lesní cesty s dálničním tělesem. Po vybudování přeložky cesty nalevo od tělesa dálnice by byl zbytek zářezu odtěžen a zemina použita na dosypání náspu v okolí nadjezdu.
Současná lesní značená cesta tak na pár desítek metrů vede po pravé straně dálnice .......
GPS 49 10 .677´N
17 19 .917´E
....aby se vrátila zpět na svou "správnou" stranu. Těleso vychází z hlubokého zářezu/ve středu snímku/, opět kříží lesní cestu a vstupuje do hustého smrkového porostu.
Km 10,652 Propust
GPS 49 10 .718´N 17 19 .959´E
Propust u rozcestníku
Z jedné strany je tvořena pouze šachtou.
Rozcestník
Propust- šachta je ve středu snímku
Km 10,854GPS 49 10 .769´N 17 20 .159
Poslední křížení tělesa dálnice s lesní cestou.
Těleso v zářezu kříží lesní cestu a až na kótu Bunč vede tedy současná cesta napravo od vybudovaného tělesa.
Dle přiloženého projektu by ovšem tato část cesty až na Bunč byla přeložena vlevo.
Km 11,170 Propust
GPS 49 10 .814´N 17 20 .374´E
Propust u kóty Bunč
Je vybudována ve vysokém jednostranném náspu, násep ovšem již nebyl dosypán na projektovanou výšku.
Pohled z druhé stranyOd této propusti by těleso klesalo v mírném pravém oblouku/R 600m/ k turistické chatě na Bunči a kopírovalo s malými odchylkami současnou trasu lesní značené cesty
V projektu
Rozpočtové náklady činily 120 tis.Kč
Poslední část tohoto rozpracovaného úseku z roku 1953
A jeho zakreslení ve vojenské mapě ze stejného období
Hranice panství z roku 1818 v předpokládaném tělese dálnice.
Nachází se na dohled od současné turisticky značené lesní cesty.
Km 11,500GPS 49 10 .917´N 17 20 .718´E
Od předchozí propusti /km 1,170/ by těleso plánované dálnice klesalo (5 %) v délce zhruba 500 m směrem k Bunči. Tento úsek nebyl včetně křižovatky rozestavěn, pouze byl proveden směrový průsek lesním porostem.
Napravo mimo snímek se nacházel druhý pracovní tábor. V místě turistické chaty na Bunči/ na horizontu/ by byla vybudována mimoúrovňová křižovatka.
Km 11.759 Dálniční křižovatka
V současnosti mám k dispozici dva projekty řešení mimoúrovňové křižovatky na Bunči.
Tento předpokládá vést dálnici železobetonovým deskovým nadjezdem nad současnou silnicí Velehrad -Zdounky.
Červeně je vyznačena dosud stojící turistická chata.
Zeleně pak plánovaná benzínová stanice.
Projekt mostu z září 1939
Km 11.759 Dálniční křižovatkaDruhé řešení z roku 1940 . Tento projekt již počítá z parabolickým mostem a předpokládám i jeho realizaci při stavbě dálnice.
Tento návrh mně vede i k domněnce, že vzhledem k nivelitě dálnice počítal s dalším možným využitím chaty českých turistů. V projektu je též patrno ukončení stavebního úseku 21/2.
Projekt mostu
Km 11,600Pohled do stejného prostoru od turistické chaty na kótě Bunč.
Dálnice by procházela středem snímku /v ose cesty/, napravo se nachází turistická chata /dříve chata klubu českých turistů/ a restaurace na Bunči, vlevo na snímku nad parkovištěm aut stával pracovní tábor.
Km 11,600 Pracovní tábor
GPS 49 10 .867´N 17 20 .736´E
Pracovní tábor na Bunči. Byl vybudován na terasách , první objekt byl zděný, ostatní čtyři pouze dřevěné
Napravo průsek pro dálnici.
Fotografie přibližně ze stejného místa jako předchozí fotografie.
Zbytky teras, na kterých stály objekty pracovního tábora
Odkryté základy prvního zděného objektu tábora
Pomník k 20. výročí aktivit partyzánské skupinky OLGA. Byl postaven v roce 1965. Za pomníkem se nachází zbytky pracovního tábora. Vzhledem k aktivitám této skupinky občanů byla 29.dubna 1945 německou udernou skupinou vypálena turistická chata na Bunči, která v roce 1942 krátkodobě /do zastavení prací na dálnici/ sloužila správě stavby dálnice. Vypáleny byly i objekty pracovního tábora a hájenka.Pohled na vypálené zbytky první budovy tábora. Hájovna/postavená v roce 1939/ na horizontu doposud stojí.
.......o 75 let později ze stejného místa.
Hájovna z předchozího snímku je nyní náznakově vidět vpravo u vrcholu pomníku.
Průsek pro projektovanou dálnici směrem k obci Kostolany
Nalevo na horizontu u průseku vypálený objekt byl dle pamětníků další starší hájovnou
Vedle ní se v současnosti nachází vytyčovací sloupek č.9
Km 11,800GPS 49 10 .921´N 17 20 .877´E
Vytyčovací sloupek č.9 u silnice Bunč - Kostelany,
který by přibližně tvořil i osu tělesa budoucí dálnice do obce Kostelany. Dálnice by tímto místem stoupala 2,3 % po nízkém náspu. Zde také stála vypálená hájovna, po které se zachovaly jen nepatrné zbytky.
V km 11,900 končí úsek 21/2 popisovaný výše.
Budování dálnice ve vzpomínkách
Literatura:
- Stavby, kterým doba nepřála (2006) - Václav Lídl a Tomáš Janda
- Projektová dokumentace tohoto úseku
- Vlastní měření a průzkum
Za poskytnuté fotografie z období výstavby děkuji p .Václavu Lídlovi a Tomáši Jandovi
Pokračování :
http://opevneni.blogspot.com/2011/02/blog-post_6640.html
Žádné komentáře:
Okomentovat