 | ||||
| Základní situace okolí města Berchtesgaden |
Jedním z nejkrásnějších míst ve Spolkové republice Německo je okolí města Berchtesgaden se slunnými loukami a ukázkově zelenými pastvinami obklopujícími horu Obersalzberg, v jejímž nitru byly v minulosti solné doly.
Existují ovšem i badatelé, kteří se zajímají o válečnou historii Obersalzbergu a jeho spojení s NSDAP, s Adolfem Hitlerem a nacistickým totalitním režimem. Těmto bych rád přiblížil ona tajemná místa a zdokumentoval je jednak na původních fotografiích a dále též fotografiích současného stavu, které jsem pořídil při svých návštěvách v letech 2009 - 2013. Vzhledem k vzdálenosti onoho místa a složitosti se zajišťováním jakýchkoliv podkladů, jsem se zaměřil pouze na podstatné stavby regionu, které byly vybudovány v období III.říše.
Existují ovšem i badatelé, kteří se zajímají o válečnou historii Obersalzbergu a jeho spojení s NSDAP, s Adolfem Hitlerem a nacistickým totalitním režimem. Těmto bych rád přiblížil ona tajemná místa a zdokumentoval je jednak na původních fotografiích a dále též fotografiích současného stavu, které jsem pořídil při svých návštěvách v letech 2009 - 2013. Vzhledem k vzdálenosti onoho místa a složitosti se zajišťováním jakýchkoliv podkladů, jsem se zaměřil pouze na podstatné stavby regionu, které byly vybudovány v období III.říše.
Zde také spatřuji za vhodné uvést, že veškeré zde a v následujících statích uvedené skutečnosti a symboly mají pouze historický podtext nepropagujíc fašismus, komunismus a ani sionismus!
Zhruba od počátku roku 1923 Adolf Hitler pod pseudonymem "Herr Wolf" často navštěvoval Platterhof, kde brzy získal řadu obdivovatelů. Širokou podporu získal také od Helene Bechsteinové a jejího okruhu přátel. Později, když se zde Hitlerovi podařilo získat dům Haus Wachenfeld, nastaly pro okolí města Berchtesgaden zásadní změny.
Ve městě a v jeho okolí krok za krokem nejvyšší představitelé nacistické moci získávali nemovitosti a pozemky, které se později staly součástí Hitlerovi hlavní rezidence. Majitelé pozemků byli zprvu finančně odškodněni, později však, pod hrozbou deportace do koncentračních táborů, byly pozemky vyvlastněny bez náhrady.
Ve městě a v jeho okolí krok za krokem nejvyšší představitelé nacistické moci získávali nemovitosti a pozemky, které se později staly součástí Hitlerovi hlavní rezidence. Majitelé pozemků byli zprvu finančně odškodněni, později však, pod hrozbou deportace do koncentračních táborů, byly pozemky vyvlastněny bez náhrady.
 |
| Pohled na Obersalzberg před rokem 1935. Chata Wachenfeld , budoucí Berghof napravo dole na snímku |
Po neúspěšném pokusu o státní převrat v noci z 8. na 9. listopadu 1923 byl Adolf Hitler odsouzen k pěti letům vězení ve věznici v Landsbergu. Svému spoluvězni Rudolfu Hessovi nadiktoval své dílo "Mein Kampf", ve kterém shrnul své názory a představy. 20. prosince 1924 byl Hitler z vězení propuštěn. Hitler odjel do Berchtesgadenu, kde požádal rodinu Büchnerových o pronájem malé dřevěné chaty asi sto metrů nad penzionem Platterhof. Zde Hitler nerušeně pokračoval na dokončení druhé části svého díla "Mein Kampf". Během tohoto období zde také pobýval Dietrich Eckart, který zde psal básně a skládal písně o nacionálním socialismu.
V roce 1928 se Adolf Hitler doslechl, že Haus Wachenfeld v Obersalzbergu je k pronajmutí. Tato malá vesnická usedlost ležela asi 500 metrů od Platterhofu. Hitler tento dům dobře znal ze svých procházek a od jeho majitelky paní Winterové si jej pronajal za 100 říšských marek měsíčně. Hitler zde pak pobýval v nájmu až do roku 1933. Hitler investoval v této době značné peníze do renovace celého domu, přičemž všechny investice si vždy nechal notářsky ověřit, protože věřil, že dům jednou koupí. Během jedné ze svých propagačních cest Hitler navštívil Berchtesgaden, kde chtěl projednat možné odkoupení domu. 26. června 1933 Hitler získal Haus Wachenfeld do svého vlastnictví za 40 tisíc zlatých marek. Podobně jako Adolf Hitler, také říšský maršál Herman Göring a vedoucí stranické kanceláře Martin Bormann v Obersalzbergu zřídili své rezidence. V roce 1936 byl Haus Wachenfeld přebudován na "Berghof". V té době Bormann navrhuje, aby v Obersalzbergu byla provedena nezbytná opatření, která by Vůdci zajistila potřebný klid a bezpečí. V těsné blízkosti Haus Wachenfeld vedla veřejná silnice a kolem domu i několik pěších stezek.
V roce 1928 se Adolf Hitler doslechl, že Haus Wachenfeld v Obersalzbergu je k pronajmutí. Tato malá vesnická usedlost ležela asi 500 metrů od Platterhofu. Hitler tento dům dobře znal ze svých procházek a od jeho majitelky paní Winterové si jej pronajal za 100 říšských marek měsíčně. Hitler zde pak pobýval v nájmu až do roku 1933. Hitler investoval v této době značné peníze do renovace celého domu, přičemž všechny investice si vždy nechal notářsky ověřit, protože věřil, že dům jednou koupí. Během jedné ze svých propagačních cest Hitler navštívil Berchtesgaden, kde chtěl projednat možné odkoupení domu. 26. června 1933 Hitler získal Haus Wachenfeld do svého vlastnictví za 40 tisíc zlatých marek. Podobně jako Adolf Hitler, také říšský maršál Herman Göring a vedoucí stranické kanceláře Martin Bormann v Obersalzbergu zřídili své rezidence. V roce 1936 byl Haus Wachenfeld přebudován na "Berghof". V té době Bormann navrhuje, aby v Obersalzbergu byla provedena nezbytná opatření, která by Vůdci zajistila potřebný klid a bezpečí. V těsné blízkosti Haus Wachenfeld vedla veřejná silnice a kolem domu i několik pěších stezek.
 |
| Mapka zachycující rozmístění některých budov na Obersalzbergu |
Od roku 1935 proto na pokyn Vůdce byly skupovány pozemky v okolí domu. Na ochranu Vůdce byla v Obersalzbergu umístěna také posádka jednotek SS a vznikla nutnost pro ně vybudovat trvalá kasárna, ve kterém byly ubytovací prostory, kuchyně, tělocvična a garáže pro služební vozidla. V co nejkratší době byly v Obersalzbergu vystavěny i další administrativní budovy, bezpečnostní služba, strážní stanoviště/wachpost/, konstrukční kanceláře, dětská školka, několik budov pro stranické a státní návštěvy a četné byty pro zaměstnance a administrativu. V Obersalzbergu byla zřízena velká farma s moderním klimatizovaným skleníkem, která dodávala své produkty Vůdcově kuchyni.
 |
| Stavby na Oersalzbergu v době III. Říše |
Celá oblast byla rozdělena do tří bezpečnostních zón, do nichž byl přístup povolen pouze na zvláštní povolení. V I. pásmu se nacházel Berghof a jeho bezprostřední okolí. Ve II. pásmu se nacházel zbytek Obersalzbergu a ve III. pásmu se nacházela oblast kolem hory Kehlstein. V srpnu 1937 mnichovská firma Schön dostala zakázku na výstavbu ochranného plotu, který měl uzavřít celou oblast hory Kehlstein. Se souhlasem Bavorské státní lesní správy Bormann nechal oplotit také část pozemků v majetku bavorského státu.
 |
| Základní rozmístění budov na Obersalzbergu 1.Berghof, 2.Hotel zum Türken, 3.dům pobočníka SS stumbanführera Spahna, 4.Haus Bormann, 5.Haus Göring, 6.skleníky, 7.dům pobočníka H.G., 8.pošta, 9.ubytovna řidičů, 10.mateřská škola, 11.filmový archiv, 12. správa Obelsalzbergu, 13.kasárna SS s kantýnou, 14.garáže, 15.tělocvična, 16.kasárna SS, 17. podzemní střelnice SS, 18.garáže a ubytovna zaměstnanců h.Platterhof, 19.Hotel Platterhof, 20. konferenční objekt hotelu, 21.obchod, 22.Kamphäusl, 23.Gästehaus Hoher Göll, 24.ubytovna Hitlerjugend, 25.divadelní hala a pracovní tábor Antenberg, 26.Haus Speer, 27.atelier Speer, 28. Gusthof, 29.Bechsteinhaus, 30. podzemní chodby pod Berghofem, 31. podzemní archiv, 32. bunker OKW, 33.podzemní telefonní ústředna, 34.bunkr Bormanna, 35.bunkr Göringa, 36.komunikační centrála, 37.znázornění Hitlerovy cesty do čajovny na Mooslahnerkoop, 38. SS-wachpost /7kusů/, 39. Hitlerova cesta do hotelu Platterhof |
objekty na mapě ZDE
20.
dubna 1939 Nacionálně socialistická dělnická strana NSDAP
(Nationalsozialistische Deutsche Arbeiter Partei) darovala svému Vůdci k
jeho padesátým narozeninám "Orlí hnízdo" (Kehlsteinhaus), do té doby
jeden z nejsložitějších a nejambicióznějších projektů. V srpnu roku 1943 byly zahájeny rozsáhlé práce na vybudování systému protileteckých bunkrů. V té době se letecká válka západních Spojenců rozšířila na území celého Německa. Počátkem roku 1944 byl vzdušný prostor zabezpečen devíti stanovišti s protileteckým dělostřelectvem na velmi významných místech v okolních horách. Velitelské stanoviště bylo umístěno hluboko uvnitř hory Göringhügel na Obersalzbergu a bylo obsluhováno příslušníky jednotky SS v Obersalzbergu. Zde byl zaznamenáván pohyb nepřátelských letadel na velkých skleněných tabulích. Odtud byl také vyhlašován protiletecký poplach a byly předávány pokyny jednotkám Luftwaffe. V případě nouze bylo toto stanoviště schopno řídit palebnou sílu stanovišť do určitého prostoru.
 |
| Pozemní systém chodeb na Obersalzbergu. Žlutě jsou vyznačeny úseky, které je možno v současnosti navštívit. Z toho je tedy patrné, že naprosto nepřístupný zůstává komplex chodeb kolem Haus Bormann, kde se hluboko v podzemí pod výšinou Adolf Hitler-Höhe/ dříve též nazývané Göringhügel/ také nacházelo velitelské stanoviště. V tomto prostoru nyní vyrostl nový hotel InterContinental. V horní části obrázku je taktéž možno spatřit samostatný systém chodeb domů Göringa a jeho pobočníka. Není také možno v současnosti navštívit část podzemních chodeb pod Berghofem, na které přímo navazuje přístupná část pod Hotelem zum Türken. video : https://www.youtube.com/watch?v=uRMvfjJlsSM |
 |
| Ještě jeden detailnější nákres podzemního systému chodeb |
Ačkoliv Kehlstein byl strategicky významným místem, nestal se součástí širšího konceptu protiletecké obrany. Teprve v červnu 1944 velitel SS v Obersalzbergu Dr. Bernhard Frank přesvědčil Martina Bormanna o nutnosti vybudovat obranná protiletecká stanoviště. Na vrcholu hory Kehlstein a na vrcholu hory Mannlgrat byla umístěna děla ráže 3,7 cm.
V září 1944 s blížícím se koncem války začali Američané mít obavy z tzv. Alpské národní pevnosti . Americká zpravodajská služba OSS uváděla, že nacisté přestěhují všechna klíčová odvětví průmyslu do Bavorska. Američané ve spolupráci s Britskou tajnou službou začali shromažďovat bližší informace o Obersalzbergu pro případ přesného bombardování. Během tohoto období Američané věnovali mimořádnou pozornost také budově Teehaus na vrcholu hory Kehlstein kvůli předchozím zavádějícím informacím a domněnkám. Američané věřili, že pod "Orlím hnízdem" je vybudováno rozsáhlé podzemní velitelské stanoviště, kde by se Adolf Hitler mohl bránit řadu měsíců.
V dubnu 1945 dostala britská 318. jednotka bombardérů Lancaster rozkaz zničit Hitlerovu "Alpskou národní pevnost". Úkol byl splněn ve dvou útocích ráno 25.dubna za pěkného jarního počasí. Bombardování zcela zničilo budovy posádky SS, budovy Haus Göring, Haus Bormann a Hitlerův Berghof. Orlí hnízdo na vrcholu hory Kehlstein se zasáhnout nepodařilo.
Dobytím Berchtesgadenu byl původně pověřen 506. výsadkový pěší pluk 101. výsadkové divize. Bojů se účastnila také 3. pěší divize a francouzská 2. obrněná divize.
 |
| Po bombardování Napravo Hotel zum Türken, nad ním trosky mateřské skoly a kasáren. Na levé straně snímku je vidět mezi stromy zbytek objektu pobočníka M.B. Část domu Landhaus Bormann je možno spatřit na levé části horního rohu snímku. |
Obrana této oblasti nebyla příliš silná. 3. května 1945 v noci výsadkáři dostali rozkaz dobýt město Berchtesgaden. V 6 hodin ráno následujícího dne se začali přesouvat na nákladních automobilech po silnici ve směru k Berchtesgadenu. Společně se skupinou "A" 321. francouzského praporu, 1. četou skupiny "A", 81. americkým praporem a se čtyřmi 75 mm kanóny od 377. praporu jednotky překročily řeku Inn poblíž Rosenheimu a přesunuly se směrem k Siegsdorfu a Inzellu. Zde se jednotky spojily s kolonou tanků francouzské 2. obrněné divize.
 |
| Po bombardování II. V pravém spodním rohu jsou patrny trosky Berghofu, nad ním Hotel zum Türken. V levém horním rohu pak nízká budova Göring Haus a napravo od něj zbytek Bormannova sídla. Bystrému oku badatele neuniknou ani další stavby a to na spodním okraji Vachpost /budova přes silnici/ a šikmo od něj doprava portál jednoho z nouzových východů z Berghofu. |
Ve stejné době americký generál Patch obdržel ve svém hlavním stanu následující zprávu: "Každý se snaží dostat do Berchtesgadenu". Tato krátká zpráva ukazuje, jak vysokou prioritu přikládali velící důstojníci dobytí Berchtesgadenu. Až doposud generálmajor O'Daniel nebyl schopen Berchtesgaden dobýt. Rozhodl se ale neztratit jedinečnou příležitost, přestože jeho divize již dosáhla řady vítězství během důležitých bitev. Vydal rozkazy plukovníkovi Johnu A. Heintgesovi, aby se co nejdříve přemístil se svým 7. pěchotním plukem (nazývaným "Cotton Baler Regiment") co nejblíže k Berchtesgadenu. Výsadkáři a francouzské jednotky se
dosud zpožďovali za svými plánovanými úkoly. Plukovník Heintges se pokusil přepravit co nejvíce mužů přes blízký most. Podle generálova rozkazu byl tento most strážen a pouze jednotky jeho divize ho mohly překročit. Generál očekával určitý odpor a umístil svůj hlavní stan poblíž mostu v Pidingu. Útočný oddíl 1. praporu kolem 9:30 dobyl Bad Reichenhall a zajal asi 3000 mužů Wehrmachtu. Zhruba ve stejné době 3. prapor dobyl vesnici Marzoll. Plukovník Heintges nyní vydal rozkazy majorovi Flynnovi a podplukovníkovi Wallaceovi, aby dobyli Berchtesgaden.
dosud zpožďovali za svými plánovanými úkoly. Plukovník Heintges se pokusil přepravit co nejvíce mužů přes blízký most. Podle generálova rozkazu byl tento most strážen a pouze jednotky jeho divize ho mohly překročit. Generál očekával určitý odpor a umístil svůj hlavní stan poblíž mostu v Pidingu. Útočný oddíl 1. praporu kolem 9:30 dobyl Bad Reichenhall a zajal asi 3000 mužů Wehrmachtu. Zhruba ve stejné době 3. prapor dobyl vesnici Marzoll. Plukovník Heintges nyní vydal rozkazy majorovi Flynnovi a podplukovníkovi Wallaceovi, aby dobyli Berchtesgaden.
 |
| Zaběr při bombardování z letounu Avro Lancaster. Berghof se nachází uprostřed v dolní části snímku. Nad ním je patrný velký černý kráter od bomby Grand Slam. V pravé horní části je vidět hotel Platterhof
spolu s ubytovnou zaměstnanců/šikmo stojící budova/. Zde se nyní
nachází odbavovací hala autobusů dopravujících návštěvníky na Kehlstein.
Mraky a kouř pod letadlem zakrývají území vybombardovaných kasáren SS , provozních budov a skleníku. |
 |
A závěrem poslední snímek fotografovaný tentokrát z letadla P 47 Thunderbolt. Napravo jsou rozvaliny komplexu hotelu Platterhof, pod ním samostatně stojící objekt Gästehaus Hoher Göll. Uprostřed snímku za stromy jsou patrny zničené objekty kasáren, pod nimi pak Berghof a další objekty. |
První prapor postupoval přímo průsmykem Halthurm. Byl však předběhnut průzkumnou jednotkou 7. pěší skupiny pod velením poručíka Williama Millera Jr. Proto tato skupina dorazila do Berchtesgadenu jako první krátce před 16 hodinou a společně s muži 1. praporu, který dorazil podle plánu, začala dobývat město. 3. prapor zaútočil na Berchtesgaden ze severovýchodního směru od Marzollu přes Gröding a přes Markt Schellenberg. K městu dorazil v 16:30. Obersalzberg byl opuštěn a vojáci okamžitě strhli svastiku z Berghofu Adolfa Hitlera. Jednotky 101. výsadkové divize a francouzské 2. obrněné divize, které již dokončily rekonstrukci mostu přes řeku Inzell, stále ještě čekaly u uzavřeného železničního mostu v Pidingu, který strážili vojáci generála O'Daniela. V čele francouzských jednotek ve svém jeepu generál Le Clerk nervózně pozoroval válečné zajatce, přecházející přes most.
Hlídka u mostu odmítala povolit francouzským jednotkám přechod mostu a generál Le Clerk se chtěl generála O'Daniela zeptat proč. O rozhovoru obou generálu se nezachoval záznam. Je však známo, že generál O'Daniel sice povolil generálovi Le Clerkovi přejezd mostu, ale bez jeho jednotek. Teprve poté, co generál O'Daniel obdržel vítězné zprávy od 7. pěchotního pluku "Cotton Baler", odvolal stráže z mostu a umožnil volnou dopravu přes most. Francouzské jednotky dorazily do Berchtesgadenu až kolem 20 hodin a obdržely příkaz obsadit hlavní přístupové cesty na Obersalzberg a oblast v okolí bývalé vesnice Salzberg. 2. prapor 506. výsadkového pěšího pluku splnil rozkazy podle plánu, pouze 3. prapor se zdržel při opravě tří mostů přes řeku Inzell a dorazil do Berchtesgadenu 5. května v1945 odpoledne.
5. května 1945 se uskutečnila významná událost. Vojáci 7. pěchotního pluku vztyčili na Hitlerově Berghofu americkou vlajku. Francouzi se pokusili slavnostnímu ceremoniálu zabránit jako odvetu za zdržení při přejezdu mostu. Když měl ceremoniál začít, francouzský plukovník informoval Američany, že celá oblast kolem Obersalzbergu byla noc předtím prohlášena za francouzské okupační území. Po vzrušené debatě bylo rozhodnuto vztyčit jak americké "hvězdy a pruhy" tak francouzskou "trikolóru". Francouzská vlajka byla ale příliš velká a těžká a neustále padala. Francouzský důstojník nakonec na vztyčení francouzské vlajky netrval.
6. května 1945 506. výsadkový pěší pluk byl připraven k odjezdu do Bruck/Zell am See, ale obdržel rozkaz z vrchního velení, podle něhož všechny jednotky měly zůstat na místě . Byla obklíčena skupina G německého Wehrmachtu a bylo zakázáno na Němce střílet, pokud nebudou sami útočit. Major Sandrock, velitel města Berchtesgaden, předal na Schlossplatz město do rukou amerického velení.
Hlídka u mostu odmítala povolit francouzským jednotkám přechod mostu a generál Le Clerk se chtěl generála O'Daniela zeptat proč. O rozhovoru obou generálu se nezachoval záznam. Je však známo, že generál O'Daniel sice povolil generálovi Le Clerkovi přejezd mostu, ale bez jeho jednotek. Teprve poté, co generál O'Daniel obdržel vítězné zprávy od 7. pěchotního pluku "Cotton Baler", odvolal stráže z mostu a umožnil volnou dopravu přes most. Francouzské jednotky dorazily do Berchtesgadenu až kolem 20 hodin a obdržely příkaz obsadit hlavní přístupové cesty na Obersalzberg a oblast v okolí bývalé vesnice Salzberg. 2. prapor 506. výsadkového pěšího pluku splnil rozkazy podle plánu, pouze 3. prapor se zdržel při opravě tří mostů přes řeku Inzell a dorazil do Berchtesgadenu 5. května v1945 odpoledne.
5. května 1945 se uskutečnila významná událost. Vojáci 7. pěchotního pluku vztyčili na Hitlerově Berghofu americkou vlajku. Francouzi se pokusili slavnostnímu ceremoniálu zabránit jako odvetu za zdržení při přejezdu mostu. Když měl ceremoniál začít, francouzský plukovník informoval Američany, že celá oblast kolem Obersalzbergu byla noc předtím prohlášena za francouzské okupační území. Po vzrušené debatě bylo rozhodnuto vztyčit jak americké "hvězdy a pruhy" tak francouzskou "trikolóru". Francouzská vlajka byla ale příliš velká a těžká a neustále padala. Francouzský důstojník nakonec na vztyčení francouzské vlajky netrval.
6. května 1945 506. výsadkový pěší pluk byl připraven k odjezdu do Bruck/Zell am See, ale obdržel rozkaz z vrchního velení, podle něhož všechny jednotky měly zůstat na místě . Byla obklíčena skupina G německého Wehrmachtu a bylo zakázáno na Němce střílet, pokud nebudou sami útočit. Major Sandrock, velitel města Berchtesgaden, předal na Schlossplatz město do rukou amerického velení.
 | |
| Americká armáda stoupá po horské silnici na Kehlsteinhaus |
 |
| Pohled z obrácené strany z roku 1945 |
 |
| A v roce 2010 přibyla "vrátnice" na pravé straně |
V dalších dnech ve městě byly zatčeni někteří vysoce postavení nacisté. Byli zde zatčeni dr. Robert Ley, organizátor a vůdce Německé pracovní fronty DAF, a Julius Streicher. Budovu Teehaus na vrcholu hory Kehlstein navštívil také tehdy budoucí americký prezident Dwight D. Eisenhower s generálem Markem Clarkem. letech 1945 až 1947 se Teehaus stal místem návštěv řady osobností.
Na jaře roku 1951 začaly diskuze o budoucnosti Obersalzbergu. Americké okupační jednotky navrátily silnici na Kehlstein do rukou německé správy. Občané Berchtesgadenu tento krok uvítali jako důkaz dobré vůle spojeneckých vojsk. V té době se objevily úvahy o obnově turistického života v Berchtesgadenu a Kehlstein se mohl stát jedním z velmi zajímavých turistických míst.
12. června 1951 byla uzavřena smlouva mezi Bavorským státem a krajem Berchtesgaden. Podle této smlouvy získal Berchtesgaden právo provozovat státem vlastněné silnice Hintereck-Kehlstein a Ofneralm-Kehlstein s tím, že zajistí veřejnou dopravu na vrchol Kehlstein a údržbu silnice v letních měsících na vlastní náklady.
Na jaře roku 1951 začaly diskuze o budoucnosti Obersalzbergu. Americké okupační jednotky navrátily silnici na Kehlstein do rukou německé správy. Občané Berchtesgadenu tento krok uvítali jako důkaz dobré vůle spojeneckých vojsk. V té době se objevily úvahy o obnově turistického života v Berchtesgadenu a Kehlstein se mohl stát jedním z velmi zajímavých turistických míst.
12. června 1951 byla uzavřena smlouva mezi Bavorským státem a krajem Berchtesgaden. Podle této smlouvy získal Berchtesgaden právo provozovat státem vlastněné silnice Hintereck-Kehlstein a Ofneralm-Kehlstein s tím, že zajistí veřejnou dopravu na vrchol Kehlstein a údržbu silnice v letních měsících na vlastní náklady.
 |
| Teehaus na vrcholu hory Kehlstein |
Bavorské státní ministerstvo hospodářství a dopravy udělilo povolení kraji Berchtesgaden k provozování pravidelné autobusové dopravy na parkoviště pod vrcholem hory Kehlstein. Začalo se proto uvažovat, jakým způsobem bude budova Teehaus dále využita. Uvažovalo se o meteorologické stanici nebo o rozhlasovém nebo televizním vysílači. Nakonec zvítězil návrh otevřít v budově Teehaus malou soukromě provozovanou restauraci.
Sdělení tiskového oddělení bavorského parlamentu citovalo ministra financí Friedricha Zietsche, který se na tiskové konferenci vyjádřil k průběhu demoličních prací v Obersalzbergu. Demoliční práce v Obersalzbergu byly zahájeny 13. listopadu 1951 a měly být dokončeny nejpozději do 31. května 1952. V oblasti mělo být provedeno zalesnění a silnice vedoucí na Kehlstein měla být zachována. V té době ještě spojenecké síly budovu Teehaus nezpřístupnily veřejnosti. Přístup do oblasti Obersalzberg měl být umožněn až po dokončení demoličních prací a po zalesnění.
Sdělení tiskového oddělení bavorského parlamentu citovalo ministra financí Friedricha Zietsche, který se na tiskové konferenci vyjádřil k průběhu demoličních prací v Obersalzbergu. Demoliční práce v Obersalzbergu byly zahájeny 13. listopadu 1951 a měly být dokončeny nejpozději do 31. května 1952. V oblasti mělo být provedeno zalesnění a silnice vedoucí na Kehlstein měla být zachována. V té době ještě spojenecké síly budovu Teehaus nezpřístupnily veřejnosti. Přístup do oblasti Obersalzberg měl být umožněn až po dokončení demoličních prací a po zalesnění.
 | |
| Stav
demoličních prací na Obersalzbergu koncem 50.tých let. V pravém dolním
rohu snímku je patrna zalomená opěrná zeď Berghofu. Před ní je patrno
světlé místo, kde se zachovalo až do devadesátých let torzo garáže
Berghofu. Uprostřed snímku je vidět zalomená opěrná zeď skleníků. Pod
ní je velká navážka cihelné a kamenné drtě ze zničených objektů. Nad
smyčkou cesty stával Landhaus Bormann. V levém části snímku "v zálivu" se nacházel Göring Haus. Stále je velmi dobře patrna výšina Göringhügl(dříve nazvaná Adolf Hitler-Höhe). Nad ní se nachází doposud zachovalý nízký objekt pobočníka H.G. |
Koncem 80. let 20. století se Kehlstein stal místem natáčení britského filmového seriálu "War and Remembrance". Během přípravy filmu byla celá oblast hory Kehlstein uzavřena pro veřejnost. Ve filmu účinkovali kromě profesionálních herců také příslušníci americké armády v Bechtesgadenu jako stráže, vojáci a příslušníci jednotek SS. Původní vybavení budovy Teehaus, které bylo uloženo v Platterhofu, bylo použito jako rekvizity.
Závěrem je nutné zdůraznit, že americká armáda během poválečných let opravila a následně až do roku 1995 využívala několik méně poškozených původních budov jako rekreační zařízení amerických vojáků. V té době byla veřejnosti prakticky přístupna jen jediná stavba a to Teehaus na vrcholu hory Kehlstein.
Doporučená literatura :
Hitlerovo alpské útočiště James Wilson 2005
Pronásledování Hitlera Andrew Rawson 2008
Der Berghof Dr.H.vanCapelle 2003
Der Obersalzberg im 3.Reich Anton Plenk 2010
Gesichte des Kehlstein Florian M. Beierl 2006
Hitlers Berg Florian M. Beierl 2002
Der Obersalzberg Ferdinand Schaffing 1992
 | |||||||||||
OBERSALZBERG v současnosti Nový hotel InterContinental byl postaven na bývalém poutním místě Adolf Hitler-Höhe. Za hotelem se také nacházel Haus Göring. Na volném prostranství v popředí se nacházela kasárna SS, garáže a mateřská škola
|
Pokračování : zde
Žádné komentáře:
Okomentovat