WOLFSSCHLUCHT 2 Francie

Fuhrerův hlavní stan Wolfsschlucht 2 je komplex bunkrů u francouzského Margivalu. Byl dostavěn v roce 1940 , ovšem využit byl až v roce 1944, kdy ho pouze na jeden den /17.6./ navštívil A.H. Při této příležitosti se zde sešel s dvěma veliteli Normandie a to polními maršály Erwinem Rommelem a Gergem von Rundstedtem. Předmětem tohoto setkání byla beznadějná situace německé armády v Normandii.
.....je jediným fuhrerovým hlavním stanem, který doposud existuje v relativně nepoškozeném stavu. Po válce byl využíván armádami NATO a později po roce 1969 byl výcvikovým střediskem 6. sboru francouzské armády a tak tomu prakticky bylo do poloviny 90-tých let.
Ke komplexu bunkrů je možno se dostat po klasické německé panelové cestě ústící nenápadně na státní silnici. Samotné objekty jsou ukryty v hustém porostu po obou stranách železniční trati. Přímo v centru náhle trať mizí v tunelu, který byl v době války využit pro ukrytí fuhrerova zvláštního vlaku Brandenburg.
Celému komplexu vévodí fuhrerův bunkr s krbem a bunkr OKW. První je prakticky nepřístupný, druhý je ovšem lahůdkou.
Nám se nakonec podařilo kromě fuhrerova navštívit i mnoho dalších objektů, které rozhodně stojí za vidění.



Pohled na fuhrerův bunkr, vlevo hlavní vstup.
Původní ocelové okenice jsou v současnosti zavařeny












Detail hlavního vstupu
























Na střeše je doposud komín krbu











Pohled ze střechy fuhrerova bunkru směrem k Margivalu













Boční vstup
















Pohled na okenice z vnitřku místnosti








Jednací místnost s krbem









Na krbu je již odstraněna původní říšská orlice














V pozadí bunkr OKW













Interiery bunkru OKW a ostatních objektů
























































































Vyhořelý interiér kina












Ostatní objekty




































Tunel pro vlak

Základna V1 v Siracouourt Francie

Tento objekt byl postaven ve vesnici Siracourt v Pas de Calais. Stavba začala koncem roku 1943 s předpokladem operačního nasazení v polovině roku 1944 a byla největším bunkrem ve Francii.
I jeho rozměry jsou svou délkou 213 m a šířkou 41 m úctyhodné. Celý objekt vyčnívá nad povrch 4 m. Uvnitř se měla nacházet montážní hala, skladiště střel, úkryt pro obsluhu, stanoviště řízení palby a pomocné provozy a vzduchotechniky. Nad objekt dosud vyčnívají velké betonové komíny filtroventilace. Uprostřed této stavby měl být postaven katapult pro letounové střely V1 se sklonem 15 st. vzhůru mířící přímo na Londýn, nebyl ovšem stavebně realizován. Na samotném objektu je dosud patrno, že byl betonován po 7,5 m širokých dílech. Jednotlivé dilatace u dílů byly tvořeny betonovými děrovanými cihlami. Intenzivní nálety na stavbu tohoto objektu zapříčinily jednak jeho poškození bombami Tallboy a nakonec i zastavení jeho výstavby resp. dokončení.
Nebyla tak odtěžena až na menší prostory veškerá zemina uvnitř objektu, zůstala nepostavena odpalovací rampa a železniční vlečka pro dopravu materiálu.
V současnosti se bunkr nachází uprostřed po válce znovu postavené obce. Je obklopen soukromými pozemky a přístup je tak možný jen cestičkou po levé straně objektu. Při naší návštěvě v roce 2010 byl objekt jen minimálně zarostlý a tedy i dobře fotografovatelný. Z vlastní zkušenosti ovšem důrazně nedoporučujeme snahu navštívit vnitřek objektu. Toto je možné jen vstupem na soukromé pozemky v okolí a hrozí tak nebezpečí jednak ze strany majitelů, ale hlavně velký zájem o vaši osobu ze strany hospodářských zvířat, která mají nepředvídatelné chování. Našeho kolegu zadržoval osel cca 20 minut v setrvalém stavu.
I přesto stojí rozhodně povrch základny za návštěvu.





















Model celého komplexu po dohotovení
V popředí rampa pro V1, uvnitř objektu koleje vlečky dále vycházející z čela objektu











Celkový pohled na současný stav objektu. Ze snímku je patrná jeho mohutnost












Stropnice objektu silná 5 m je částečně porostlá nízkými keři















Stropnice objektu s komíny filtroventilace. V popředí je vidět zásah bombou znovu opravený betonem














Detail opravy včetně otisků bot













Detail komínu filtroventilace















Poškozená část po zásahu bombou











Boční vstup, který by sloužil k odpalování raket V1. Zde by také začínala rampa .













Interiér z předchozího snímku













Interiér z dosud neodtěženou zeminou













Zde osel, chránící své teritorium












....a jeho družky na druhé straně objektu










Odkazy na další podobné objekty blogu:

http://opevneni.blogspot.com/2011/02/blockhaus-francie-stranka-ve-vystavbe.html
http://opevneni.blogspot.com/2011/02/mimoyecquec-base-v3-francie.html
http://opevneni.blogspot.com/2011/02/baterie-todt-francie.html
http://opevneni.blogspot.com/2011/01/la-copulla-francie.html
http://opevneni.blogspot.com/2009/08/flakturm-ve-vidni.html
http://opevneni.blogspot.com/2009/08/diana-gmbh.html

Putování po trase československé dálnice v prostoru Chřiby

V sobotu 2.4.2011 jsme se v ranních hodinách sešli u první vybudované propusti tohoto úseku v areálu bývalého JZD u obce Zástřizly, abychom společně prošli a zmapovali trasu výstavby z let 1938 - 1942 této dálnice v prostoru Chřiby. Celá tato rozestavěná část má celkem cca 14 kilometrů a podstatná část vede lesním prostorem s nikdy nekončícím stoupáním. Nebudu daleko od pravdy, když si zde dovolím tvrdit, že tohoto dne se prakticky sešla elita z osob, které se zabývají studiem a mapováním historických dálnic a silnic na našem území a historií jako takovou.
I přesto, že v jednu chvíli nám dokonce začalo pršet, podařilo se nám během dopoledne zdokumentovat celou část výstavby v trase Zástřizly - Bunč.
Po vydatném obědě v turistické chatě na Bunči, jsme náš program dokončili návštěvou zbytku celého úseku a to části rozestavěné dálnice v prostoru Bunč - Kostelany. Významné stavby tohoto čtyřkilometrového úseku je již možné navštívit ze současné silnice Bunč -Kostelany, která tuto plánovanou dálnici na několika místech protíná, a bylo tedy možné použít k bádání i vozidel.
Celou naši akci jsme zhodnotili na křižovatce silnic Kostelany - Kudlovice. V tomto prostoru se také nacházel poslední pracovní tábor na tomto budovaném úseku.
I přesto, že se nám nepodařilo najít žádný hmatatelný důkaz o přesné poloze tohoto tábora, lze naše setkání považovat za více jak úspěšné. Vyměnili jsme si spoustu informací, shlédli dobové fotografie a samozřejmě též dojedli vše, co jsme si donesli z domova.
Bližší informace z této akce je možné získat na níže uvedených odkazech tohoto blogu:

http://opevneni.blogspot.com/2011/02/ceskoslovenska-dalnice-1938-usek.html
http://opevneni.blogspot.com/2011/02/blog-post_6640.html