Německo, Švýcarsko, Itálie
25.5. - 1.6.2013
Jelikož jsme letos navštívili sever Evropy, bude myslím stylové, navštívit v roce 2013 jih.
Vždy jsme limitováni délkou výletu, která nesmí překročit týden. Proto jsme
se z mnoha zajímavostí snažili vybrat jen několik, podle nás
nejzajímavějších míst, která jsme zařadili do plánu cesty. Podle informací z netu jsou Švýcarská muzea opravdu velká a
zajímavá. U Italských jsou skoupí na informace, tak uvidíme.
Švýcarsko,
tedy především jeho obyvatelé, je velmi specifické. Nechci hned užít termín,
kterým začíná jeden cestopis o této zemi „Švýcaři jsou kokoti“ . Nakonec legraci z jejich
vstřícnosti si dělali už ve filmu Růžový panter. No my tam bydlet nebudeme a
mimo zakoupení vstupenek po nich žádné služby nechceme. Kromě dvou ranních
přejezdů hranice s autem v plné polní.
Hodně
jsme letos dumali o ubytování. Po loňských zkušenostech. Ale je to těžké.
Standart F1 známe, ovšem Italové F1 nemají a úroveň jejich ubytování je velkou
neznámou. Ale třeba překvapí. Pro některé noclehy jsem vybral chaty
v kempech u moře. Pokud vyjde počasí, mohlo by to být příjemné a bude to
pro nás určitě velká změna. Možná jsme je mohli zkusit už v Norsku. Jsou
tam prý také na slušné úrovni.
Tak
tedy k cestě.
Vyrazíme
jako obvykle brzy ráno. Směr Mulhousy, kde se ubytujeme v hotelu F1,
protože Švýcarsko neoplývá levnými hotely. Je to těsně u hranic na Francouzské
straně. Cestou se zastavíme na amfiteátru
u Heidelbergu. Tento amfiteátr byl postaven v letech 1933-1934 a oficiálně
otevřen 22. června 1935 ministrem propagandy Josephem Goebelsem. Měl kapacitu
20.000 návštěvníků a byl používán především v letech 1935 až 1939 pro
propagandistické akce. A dále v malém muzeu v Colmar. Zde v zimě roku
1944 podnikly němci fanatický útok na americké pozice v Alsasku,
s cílem obsadit Savernský průsmyk. Operace dostala název „Nordwind“.
Protože se Německé jednotky dostaly do obklíčení, je známa spíše pod
spojeneckým názvem „Colmarská kapsa“.
Druhý den se vydáme na první výlet do Švýcarska. Navštívíme
vojenské muzeum ve Fullu a letecké muzeum v Dubendorfu. Na noc se opět
vrátíme do Mulhouse.
Třetí den, další skok do Švýcar. Tentokrát do vojenského muzea
v Thunu a pevnostního muzea v Stansstadu. Na noc se už vydáme do
Itálie. Přespíme v hostelu v Janově.
Čtvrtý den bude sloužit k přesunu do Anzia. Zhruba kolem
oběda se zastavíme, jak je již dobrým zvykem u pomníku. Tentokrát se StuG III a
hlavní zastávkou dne bude letecké muzeum v Anguillara Sabazia zde. Pro nocleh jsem
vybral 2 chaty v kempu u moře, přímo v Anziu. Jsou vybaveny i
kuchyňkou. Budeme zde spát tři noci a vyrážet na výlety do okolí. Pokud bude
teplo, je možno se vykoupat v moři.
Pátý den. Muzeum vylodění v Anziu a velké válečné muzeum
v Latinu. Toto bude hodně volný a oddechový den. Anzio je v podstatě
v blízkosti Říma. Program můžeme upravit, nebo zbytek dne strávit
v kempu u moře.
Šestý den. Vyrazíme do Cassina. Jsou zde dvě muzea věnované
této těžké bitvě. Několik zajímavých pomníků z vraků bojové techniky. A
vesnice San Pietro Infine, která byla ponechána po válce v původním,
poničeném stavu. Je to jistě velmi zajímavé místo. Na noc se opět vrátíme do
kempu.
Sedmý den bude patřit Ducemu. Protože Itálie není jen moře,
ale i hory, zavítáme do Apeninských hor a to přímo k nejvyššímu vrcholu
Gran Sasso (2912m.n. m.), kde Duce strávil několik dní, než si pro něj přiletěl
Otto Skorzeny zde. Nocleh opět v kempu, tentokrát na pobřeží Jadranského
moře, v Ravenně.
Osmý den. Bohužel jsme díky poruše motoru italského auta byli nuceni náš původní program omezit z časových důvodů. Nakonec jsme tedy navštívili museum automobilů Ferrari zde.
A pak už jen cesta domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat