Powered By Blogger

Translate

Počet zobrazení stránky

25. 2. 2014

MITTELWERK DORA Nordhausen

  Jen kousek od německého města Nordhausen se nachází hora známá pod názvem Kohnstein. V útrobách tohoto kopce vznikla za druhé světové války jedna z největších podzemních továren na výrobu leteckých motorů a především výrobu zbraní odplaty / Vergeltungswaffe /mystických V 1 a V2. 


Hora Kohnstein v roce 1945

  Zájem průmyslu o tuto horu spadá ovšem už do sedmdesátých let 19. století, kdy se na jejím severovýchodním úpatí začal těžit sádrovec. Jak známo tato surovina slouží k výrobě amoniaku a konečným produktem jsou jednak dusíkatá hnojiva ale také výbušniny.
Jen rok po nástupu nacistů k moci byla založena organizace Wifo /Wirtschaftliche Forschungsgesellschaft G.m.b.H./ -ekonomická výzkumná organizace jejímž skutečným posláním bylo zmapování dostupnosti strategických surovin a zásob..
    Vlivem dobrých geologických podmínek  a v neposlední řadě i geografickou polohou v srdci III.Reich rozhodli se odborníci z Wifo vybudovat zde podzemní sklad strategických zásob.Tohoto úkolu se ujala firma Leuna, která patřila koncernu IG Farben.
   Razičské práce začaly v severní části kopce a postupně se podařilo vyrazit dvě paralelní chodby o délce 800 m, vzdálené od sebe 220 m. V chodbách A a B byla vybudována železnice a nakonec bylo též vyraženo kolmo k nim  18 prostorných galerií. Větrací zařízení umožňovala výměnu a temperaci vzduchu na 17 stupňů C. Celá tato vybudovaná část byla elektricky osvětlována. Tato první část byla zprovozněna již v roce 1936 a měla celkovou plochu 50 000 m2. 
  Dalším z projektů Wifo bylo i vybudování cementárny na severovýchodní straně hory Kehlstein. Ta byla po válce rozšířena a existuje dodnes. To bohužel vedlo i k poválečnému rozšíření lomu směrem ke štole A a odtěžení celého prostoru nedobudovaného podzemí B 11. Pozitivní ovšem je, že prostor kolem podzemí je v současnosti chráněnou lokalitou s bezpečnostní vzdáleností 75 m od štol a 32 m nad stropem tunelů.
V letech 1936 - 38 bylo rozhodnuto prodloužit oba hlavní tunely až na jižní stranu hory a propojit je dalšími galeriemi s plánovaným konečným počtem 50. Nově vybudované podzemní prostory neměly stejné vybavení jako dřívější a byly firmě "Mittelwerke" předány v hrubém stavu. Galerie 42- 46 a část tunelu A byly dokončeny až na přelomu let 1943-44. Celková plocha tak činila 125 000 m2.

 
Celý pohled na prostor hory Kohnstein. Nalevo se nachází vlastní tábor Mittelwerk - Dora s jižními vstupy A a B do podzemí. Napravo jsou pak vidět vstupy severní A a B  ale též část rozpracovaného podzemí závodu B 12. Prostor závodu B11  jakož i severní vstupy A a B jsou v současnosti odtěženy stále se rozšiřujícím  lomem.

Ale zpátky ke galeriím.
Galerie 1 byla upravena jako administrativní pracoviště, zbytek galerií byl zaplněn sudy se strategickými zásobami, především naftou. Později bylo rozhodnuto o rozšíření podzemí až na jižní stranu kopce a vybudování galerií na konečný počet 50, o šířce čtrnáct a výšce čtrnáct až třicet metrů. Jak již bylo uvedeno, probíhala ražba tunelů ve třech fázích:

 - 1. fáze galerie 1 - 18 /1936-37/ -Nordwerk výroba motorů Jumo 004 pro Me- 262 a Ar 234 a Jumo 213.
- 2.fáze po galerii 42 /1937-40 Mittelwerk I / pro výrobu V 2 
- 3. fáze, zhlediska geologického nejtěžší po galerii 45 /a východní část galerie 46 - Mittelwerk II/ v roce 1943 pro výrobu V1.

Byly plánovány i galerie 47 - 50, které již nebyly vybudovány. Zde existují určité rozpory o počtu vybudovaných galerií, které již není možnost díky odstřelům ověřit. 


Rozdělení výroby v jednotlivých galeriích

      V nově vybudovaných galeriích měly být ovšem vybudovány vždy dvě obří nádrže. Pro lepší přistup k těmto tankům byl mezi galeriemi 17 - 42 vybudován také středový servisní tunel, později prodloužený až ke galerii 47. Celková kapacita skladu tak při plném stavu mohla poskytnout zásoby na činnost armády na celé dva roky bojové činnosti. Tato myšlenka ovšem nikdy nedostála skutečnosti. Německo nikdy nemělo síly na vytvoření tak obrovských rezerv a prostory tak byly po určité době využity na výrobu zázračných zbraní III. říše. Stalo se tak v průběhu roku 1943, kdy spojenci systematicky ničili zbrojní průmysl mimo jiné i zkušební raketové středisko v Peenemunde /17-18.srpna 1943/.
A tak v červenci 1943 osobně A.H. rozhodl o vyklizení skladiště v hoře Kohlstein a jejím přebudování na výrobnu raket V2.
 Výstavba nového závodu označeného krycím názvem "Mittelwerk G.m.b.H. Berlin"se stala záležitostí SS. Dne 19.října 1943 byla podepsána objednávka č. 011-5565/43, na jejímž základě byla firma pověřena výrobou 12 000 kusů raket A-4 v celkové hodnotě 480 000 000 RM.
  Vedením stavby závodu pověřil Himmler SS-Gruppemfuhrera Dr.Ing.Hanse Kammlera/SS č.113619/, který se již dříve osvědčil při realizaci plynových komor pro KZ Auschwitz, Maidanek či Belzec. Na stavbu byl nasazen zvláštní stavební útvar SS a komanda vězňů.
  V  klášteře v Iifeld, necelých 6 km od Dory byly firmou Wifo zřízeny místnosti pro vedení společnosti Mittelwerk.

  
"Peníze" používané v táboře.

      V tunelu B začala urychleně vznikat 500 m dlouhá montážní linka  s plánovanou produkcí 900 raket V 2 za měsíc. V přilehlých galeriích pak byla prováděna výroba a montáž jednotlivých celků.
Nálet na Peedemunde v noci ze 17 na 18. srpna se stal konečným impulzem k nasazení vězňů z koncentračních táborů na výrobu těchto zbraní. Už 27. srpna 1943 dorazilo do podzemní továrny prvních 107 mužů a záhy dalších 1223. V září tak byl založen KZ Dora a vězňové žili v podzemní galerii 39. Během několika týdnů se počet vězňů rozrostl na 6 000 a k ubytování tak posloužily i galerie 43 až 46. Pracovali v neuvěřitelných podmínkách, galeriích nebyla ventilace a vězňové byli ubytování na čtyřpatrových palandách s nedostatečnou stravou.



Ubytovací prostor v galeriích 46 -43. Zcela vpravo je označena galerie 42. Zde byli vězní ubytováni do doby než byl vystavěn samotný tábor. Později v těchto galeriích probíhala výroba V 1.

       Tunel B byl tak na jižní straně proražen k 28. srpnu 1943 a až koncem ledna pak došlo za ztížených geologických i pracovních podmínek k proražení a vybudování jižního portálu tunelu A.
   Souběžně s výrobou v podzemí se začal necelý kilometr na západ od jižních portálů tunelů budovat vlastní tábor. Začátkem roku 1944 zde vyrostlo  56 obytných baráků, 3 administrativní budovy, dvanáct skladišť. Dále bylo vybudováno krematorium, nemocnice, věznice, kino, sportovní hřiště a bordel. Kolem byl postaven dvojitý elektrický plot a 18 strážních věží hlídaných příslušníky SS. Pro ně byl též vybudován tábor a v konečné fázi války v něm bylo ubytováno 900 příslušníků SS.


 
Výroba trupů tryskových letadel He 162

  V lednu byla část podzemního provozu uvolněna k výrobě tryskového letounu He - 162. Jelikož už v podzemí nebylo mnoho souvislého volného prostoru, byla výroba prováděna v částech galerií 17 až 27 a dále v galeriích 31, 32, 37 a 40. Celkem zde bylo vyrobeno několik set těchto letadel.

    Z výše uvedených důvodů došlo i k velkolepým plánům na rozšíření podzemní výroby v tomto regionu. Částečně se podařilo vyrazit podzemní prostory závodu B 11 Zinnstein/80 000m2/, B 12 Kaolin/160 000m2/, B 3a Anhydrit/ v projektu 130 000m2 podzemí/. V projektu naopak již zůstalo podzemí B 3b, B 13, B 15 a B 17.





   Odhaduje se,že že celkový počet vězňů koncem války činil 40 000 - 64 000 z čehož cca 26 000 nepřežilo. Je tedy známou pravdou, že více lidí zemřelo při samotné výrobě raket, než bylo zabito při jejich výbuchu. Na každou operačně nasazenou V2 bylo tak spotřebováno asi šest lidských životů. 
Kromě vězňů působili v Doře i civilní zaměstnanci minimálně dvaceti velkých společností jako jsou Siemens, AEG, Telefunken, Rheinmetall, Ruhrstaal, BMW, Junkers, Heinkel, DEMAG a Askania AG.   
   Koncentrační tábor Dora byl až do poloviny roku 1944 pobočkou KZ Buchenwald, později již se stal  samostatným, s kapacitou  více jak 40 tisíc vězňů. KZ Dora se tak stal mateřským táborem pro celou řadu aussenkomand, které se staly jeho součástí a podléhaly velení, které sídlilo v Doře. K největším patřily  koncentrační tábory Ellrich , Harzungen či Laura..
 Na rozdíl od velkých KZ budovaných v raném období III.Reich, neměl již KZ Dora - poslední z vybudovaných velkých táborů- kamennou bránu či zdi, ale jen dva betonové sloupy vstupní brány, lemované bloky 29 a 1. 


Dva z nejdůležitějších protagonistů raketového vývoje v zajetí americké armády.Werner von Braun/se zlomenou rukou/ a generál Walter Dornberger/s doutníkem/.










      11. dubna 1945 se u podzemní továrny objevily první americké jednotky. V následujících týdnech dorazily týmy odborníků, které vedl maj. James Hamill, které přesunuly do přístavu v Antverpách dále do WSPG ve Spojených státech, vše co bylo k užitku. Z kořisti bylo v Americe smontováno přes 100 raket V 2.  Prvního července byl prostor konečně předán Rudé armádě, továrna se totiž nacházela v sovětské okupační zóně, která v továrně obnovila výrobu a do konce roku 1946 zde dokonce zaměstnala původní německé dělníky, kteří zde získali dobré platy a příděly jídla. Díly V 2 zde vyrobené byly pašovány na východ. 22.9. 1945 bylo všech cca 2000 zaměstnanců deportováno i s rodinami do SSSR. 

Západní část tábora

Východní část tábora - tábora SS. Zde jsou jednak jižní portály tunelů A a B ale také nádraží. V levé části snímku je nyní vybudováno museum.
    Samotný tábor byl od konce války použit pro německé obyvatele bez domova z nedalekého Nordhausenu, který byl koncem války náletem srovnán se zemí.Sovětská okupační armáda zde koncem roku 1946 udělala vězení pro nacisty přičemž  německé uprchlíky vyhnala. Nakonec v průběhu let tábor sloužil i k ubytování sudetských Němců.
   V létě 1948 sovětští ženisté oba severní i jižní vstupy do podzemí odstřelili, tak jako i část prostoru v  podzemí.


Odstřel jižních portálů a větracích šachet v galerii 42 v roce 1948.

   V průběhu pozdějších let vláda NDR z koncentračního tábora vybudovala masový památník. Byly zasypány veškeré zbytky po barácích, naopak bylo opraveno krematorium a vytvořen památník na bývalém appelplatzu. V 60 tých létech byly v severní části hory znovu otevřeny štoly do komplexu B 12 a vznikla zde farma na pěstování žampionů. Teprve po sjednocení Německa byla upravena i jižní část tábora, byly za pomocí dobrovolníků odkryty základy táborových baráků a vězení, postavena nová muzejní expozice. Největším lákadlem pro návštěvníky se pak stalo v letech 1988 - 95 vybudování nového tunelu do podzemí, který byl proražen v prostoru zavaleného portálu tunelu B a ústí kolmo do tunelu A. Je zde možno prohlédnout jednak část vybetonovaného tunelu A s vystavenými zbytky motorové skupiny V 2 či startovací konstrukce tzv. mačkadla na citrony. Návštěvník také spatří zbytky raket V1 v galerii 46 a 45. Servisním tunelem navštíví též zaplavenou galerii  44 . Zbytek podzemní továrny však zůstává vzhledem k špatnému stavu nadloží definitivně uzavřen. Skalnímu příznivci též doporučuji návštěvu severní části kopce, kde je možno v přístupném areálu cementárny spatřit mnoho původních budov z doby výstavby závodu a též dva původní mosty se zbytkem tělesa směřujícím k bývalým severním  portálům. Zde se také nacházejí v současné době nepřístupné portály C a D závodu B 12.

Současný stav celého areálu : zde



Vstup do areálu - tábor SS
Na začátku celého areálu stojí symbolický vagon prasečák. Fotografie je pořízena přímo z bývalého železničního tělesa vlečky do tábora, což je velice dobře patrno i na původní dlážděné příjezdové cestě. V tomto místě byla vstupní brána a závora do tábora SS.

Jen několik desítek metrů od vagonu se doposud nacházejí pilíře bývalého ocelového mostu přes řeku Zorge - vlečky do tábora.


A ještě jeden pohled na vstup do tábora , tentokrát ze železničního spodku v blízkosti mostu.

Jen kousek za pomyslnou branou se nacházejí torza některých objektů, zde zbytek táborové kuchyně SS.

A kousek od ní i střecha MOLL bunkru / zde /.

U příjezdové cesty jsou základy umývárny tábora SS

Vstup do čerpací stanice /pumpestation/

Celkem zachovalý interier objektu čerpadel /pumpestation/.

Zbytky garáží SS - block 61 se nacházejí kousek od nově zbudovaného musea.

V současnosti je možno parkovat v areálu bývalého tábora SS. Hned napravo vedle cesty se nacházely na terasách ubytovací baráky 57, 54.

Zde stával ss block 60

Pohled na místo kde stávaly baráky /block 58,59,55,54,64/ SS tábora

Barack 59 - velitel tábora SS.

Objekty tábora SS . Uprostřed barack 58, nalevo 64 a napravo za sebou 54 a 57. Při podrobném prostudování fotografie je nalevo patrna kolmo umístěná  stavba baracku 60/ za "64"/
Na prostranství před silnicí byly postaven mimo další dva objekty i SS bordel /barack 73/

Snímek z roku 1945 prostoru vlečky vedoucí k portálu tunelu B. Oba portály tunelů byly součástí tábora SS. Na pozadí snímku se nacházejí objekty bordelu a  baracku 60/za sloupem/.

Stejné místo v roce 2014. Napravo mimo snímek je zavalený vstup B.

Prostor bývalého nádraží se zbytky budov a rampy. Zde také končila táborová úzkokolejka, která vedla středem celého koncentračního tábora.

Sokly nádražních skladů  byly opět v posledních letech z "restaurovány".

V trase nádraží se nacházejí i základy dalšího skladu


Zbytky čističky nedaleko nádraží.

Betonový rozvaděč

A kousek od něj leží další střecha MOLL bunkru.

Základy objektu svařovny, která byla postavena  mezi portály tunelů.

Vzhledem k nedostatku místa se mnoho komponentů V1 a V2 nacházelo i na prostranství vedle železniční vlečky kousek od vstupu do Tunelu A. Prakticky celá silniční síť byla provedena z betonu a doposud se z velké většiny dobře zachovala.

Stav stejného prostoru v roce 2014






Jižní portály tunelů A a B

Vedle jižního vstupu  Tunelu A /zamaskován sítěmi v pozadí i se strážními věžemi/  se u haly  svařovny, která byla postavena u silnice mezi oběma vstupy do podzemí, nacházelo mnoho ocasních částí raket V2 v přepravních rámech.

Výstavby jižního portálu tunelu A byla sice zahájena již v roce 1941, ale nakonec byl proražen až v lednu 1944. Koncem srpna se pak stal výstupem pro výrobu V1, která se vyráběla v galeriích 43 - 47. V popředí se nacházejí charakteristické opletené nádrže stlačeného vzduchu pro V1 a vozíky na jejich dopravu.

A ještě jeden podobný ale detailnější snímek na kterém je patrna jedna z kolejí vlečky.

Osvoboditelé před portálem tunelu

Sovětská vojska provedla v roce 1948 kompletní zavalení portálů jak na jižní tak i na severní straně. Zde je stav jižního portálu Tunelu A v roce 2009.

Při naší další návštěvě v roce 2014 již bylo provedeno odkrytí kolejového tělesa Tunelu A.

V detailu zavaleného vstupu jsou vidět  obě koleje. V tomto prostoru nebyly použity klasické pražce, koleje byly položeny a ukotveny na betonových soklech.

A ještě jeden celkový pohled na ústí zavaleného tunelu A ve stavu v roce 2014. V popředí je zachován sokl levé koleje. Veškeré kolejové spodky železnice v prostoru tábora byly odkryty dobrovolníky v průběhu posledních let..


Vstup do Tunelu B. Vzhledem ke strážní věži /nyní leží nad tunelem zhroucena / a ostnatému drátu na sloupech se z velkou pravděpodobností jedná o jižní vstup v blízkosti tábora SS.

Jižní portál tunelu B. Malý domek napravo byl dříve ošetřovnou, než byla postavena větší táborová.

A ještě jeden detailní snímek téhož vstupu. Ačkoliv je území dle dohody v Jaltě v sovětském sektoru, provedli spojenci odvoz mnoha "speciálních technologií" ještě před příchodem Rusů v červenci 1945.

Cesta k k bývalému jižnímu portálu B. Zde je nyní vybudována štola k návštěvě podzemí. Stav v roce 2009

Určité úpravy terénu proběhly i u odstřeleného portálu tunelu B. Stav v roce 2014.

V prostoru odstřeleného jižního portálu Tunelu B/vlevo na kraji snímku/ byla v letech 1988 - 95 vybudována kolmá štola, kterou současní návštěvníci mohou vstoupit do Tunelu A.

Detailní plán celého podzemí. Současný návštěvník vstoupí nově vyrubanou štolou do podzemí tunelu A a shlédne i části galerií 45 a 44 . Ty ovšem nebyly do konce války proraženy až k tubusu tunelu B.





Severní portály tunelů A a B

Výstavba tunelového komplexu však začala v severní části hory Kohnstein. Zde tak vznikl severní portál tunelu A.

Souběžně vznikl i severní portál tunelu B. Oba byly po válce odstřeleny a zbytky zavezeny odvalem sádrovce. Vzhledem k rozšiřujícímu lomu není v současnosti po nich ani památky. Je ovšem možné při podrobném průzkumu najít oba mosty přes řeku Sorge a část železničního tělesa, směřujícího k severnímu portálu tunelu A.

Zachovalý most k severnímu portálu tunelu A. Za mostem se koleje větvily a směřovaly i k portálu  tunelu C pobočného závodu B 12. Tento portál byl též v roce 1948 odstřelen. Nyní je vstup nově obnoven, ale nachází se na nepřístupném soukromém pozemku.

Prakticky stavebně shodný byl i most přes Sorge vedoucí k severnímu portálu tunelu B. Na tomto mostě se zachovalo i původní zábradlí.

Oba byly po odstranění kolejí v poválečných letech  využity pro automobilovou dopravu při rozšiřování těžby v lomu. V pozadí snímku lze již jen tušit pod odvalem vstup do "B".

Kousek od mostu - vstup "B" se doposud zachovalo těleso původní vlečky napojující se na současnou provozovanou železnici. V pozadí mezi stromy se nachází výše jmenovaný most.

Trafostanice kousek od severního portálu B

Portál vstupu C pobočného závodu B12 na severní straně kopce v roce 1999.

Portál vstupu D pobočného závodu B 12 . Oba portály byly taktéž v roce 1948 odstřeleny. V 60 tých letech byly vstupy nově otevřeny a podzemí sloužilo jako sklad ovoce a žampionárna. Nyní jsou oba na soukromém pozemku a nelze je navštívit.






Podzemí

Dle vyobrazených součástí se pravděpodobně jedná o jednu z Galerií 1- 20, kde od dubna 1944 probíhala výroba proudových motorů JUMO.

Na fotografii Tunel B na začátku produkce V2/od galerie 21/. Galerie 1 - 20 sloužily k výrobě leteckých motorů.


Galerie 20- 21 Výroba kormidel V2 /nalevo/ a montáž turbokompresorů /napravo/.

Galerie 23 - 24 . V popředí střední části trupů V2

Trup rakety V 2 byla příhradová skořepina z ocelového plech o síle 0.6 mm vyztužená žebry. Mimo jiné byl na plechy používán výrobce Eisenwerk Witkowitz. Pro zajímavost lze uvést nález střední částí trupu v v německém městě Saulgau koncem 90 tých let, kde sloužily jako nádrže na vodu.

Galerie 25-26 sloužily ke skladování tlakových nádrží pro V2. Zde nádrže pro A-Stoff/kapalný kyslík/.

A ještě jeden záběr na vyrovnané řady tlakových nádrží

Pohled na střední část motoru V2 . Ve spodní části je vidět vršek spalovací komory s přívody paliva a okysličovadla, nad ní se nacházelo čerpadlo. na horní části pak nádrže na peroxid vodíku a a stlačený dusík.

Galerie 29 - zde probíhala montáž spalovacích komor V2 a sestavování zadní části rakety.

A stejná galerie po více jak 60 - letech . Vlivem spodní vody došlo k jejímu částečnému zatopení. Sále jsou patrny zbytky spalovacích komor V2.

Výrobní linka,  dle koleji se patrně jedná o Tunel A v blízkosti Galerie 29

Lisovna dílů trupů v Galeriích 32 a 33. Lisy měly výšku přes 6 m.

Ocasní partie V2 byly sestavovány v Galerii 37. Tato část trupu měla na výšku téměř 4 m. V následné galerii /snad 38/ již probíhalo zinkování a lakování velkých částí/galerie 39/. To byla díky toxickým výparům jedna ze "smrtelných " prostor, kde průměrná doba přežití činila pouhé 4 týdny. Bohužel tato část podzemí byla v roce 1945 vyhozena do vzduchu.

Montáž střední části trupu. Bílá hmota v popředí je skelná vata k izolaci potrubí a nádrží.

Hotové střední části rakety V2 v četně vnějšího nátěru. Uvnitř trupů jsou vidět nádrže na kapalný kyslík.

V tomto bodu -ve štole B- se již výroba rakety V2 chýlí ke svému konci. Chybí pouze ocasní část. Raketa je umístěna na vozíku, v podlaze jsou též patrny koleje o běžném rozchodu, které byly dominantou obou hlavních štol.



Montáž střední a zadní části rakety V 2. Montáž probíhala v galerii 36 -37.

Montáž střední a zadní části rakety A4 /V2 v barvě. Raketa byla dodávána bez přední části- špice s amatolem, která byla montována až při odpalu.
video : https://www.youtube.com/watch?v=VDmaFj2dJ8A

Na konci výrobní linky - v Galerii 41 byly rakety V2 jeřábem vztyčeny do svislé polohy. Probíhalo zde jejich konečné testování, které mohlo být prováděno jen ve svislé poloze. Tato část podzemí činila na výšku cca 15 m a spodní voda zde byla pravidelně odčerpávána.

 Na tomto snímku je již patrno postupné zaplavování galerie.

V současnosti je galerie 41 zaplavena vodou až po vrchní část zkušebních stojanů.

Jen o kousek dále objevili vojáci 5 . obrněné divize tento "kousek". Je velice zajímavé, proč je plášť ocasních ploch "upálen". Snad tato raketa sloužila jako technologický  vzorek  jednotlivých vnitřních agregátů.

Jedna z mála barevných fotografii  z výroby V 2. Zde probíhá měření elektrických obvodů.

Další z nemnoha barevných snímků mapujících pokročilou montáž pohonné jednotky






Montáž elektrovýbavy

Nýtování trupu V 2

 

Montáž elektrozásuvek /vpravo na snímku/, které ovládaly raketu do okamžiku startu.



Jednotlivé plechové díly byly spojeny nýty

Montáž rozvodné skříně

Od Galerie 42 začala od srpna 1944 výroba V 1. Zde se pravděpodobně/ viz nápis na ocelovém nosníku/ jedná o Galerii 43, kde probíhala kontrola výroby a montáže. Je zde též velice dobře vidět i jiný typ dopravníku při závěrečné kontrole raket. I tato část měla dvě podlaží.


 Dokončené V 1 kousek od Galerie 46. Tato část galerie byla rozdělena cihlovou příčkou/ viz vpravo na snímku/ na dvě poloviny. V1 je uložena /na rozdíl od V2/ na dřevěných vozících bez kolejové dráhy.

Spalovací komory raketyV2 nachystané k transportu .

Hotové rakety nachytané k odvozu do Antverp

Totéž čekalo i pohonné jednotky pro V1


V podzemí je prostorový model celého podzemního komplexu, napravo tunel A, ve kterém se návštěvník právě nachází.


V popředí je vidět situace severních portálů A a B včetně části  nedobudovaného závodu B12 - portály tunelu C a D/vpravo/.

V místě závalu portálu Tunelu A je nyní umístěno torzo spalovací komory V2 a startovací plošiny /tzv."mačkadla na citrony"/.


Detail zachovalé spalovací komory rakety V 2 , nalezené v podzemí.

Později bylo pro vězně v podzemí vybudováno i sociální zařízení.

Po několika stovkách metrů je bohužel vlivem poválečné těžby tunel A zavalen. Během cesty je možné spatřit i galerii 46 s množstvím zbytků V 1.

Klenba zavaleného tunelu je vyztužena betonovými sloupy. Návštěvník tedy dále pokračuje galerií 45  a středovým servisním tunelem navštíví i  galerii 44.

Pohled zpět na začátek naší cesty.

Galerie 45 se zbytky sloupů, které nesly druhé podlaží.


Zbytky ocasních částí V 1

Torzo ocasní části zachovalé v podzemí galerie 46



Stejná část střely z muzeální expozice

Zachovalá část ocelové konstrukce včetně tělesa dopravníku.

Zbytky držáků gyroskopických kompasů



Prostor křižovatky servisního středového tunelu a galerie 45

Palivová nádrž V1 v Galerii 45


Přístupné podzemí končí návštěvou zatopené galerie 44.

Zaplavená galerie 44


Pohled servisním tunelem dále do již nepřístupné části podzemí. Jak je patrno z výše uvedeného, není bohužel v dnešní době možné navštívit  tunel B, kde probíhala výroba hlavně V2.




KZ DORA - Mittelbau


Brána tábora v roce 1945. Nalevo správa tábora - je vidět jen část bloku 1, napravo blok 29-kanceláře Gestapa. Před ním je možno spatřit jeden z MOLL bunkrů.

A stejné místo v roce 2014. Dva sloupy v pozadí snímku jsou zbytkem původní brány do koncentračního tábora.

Vstup v detailu

Pohled na tábor z jižní strany, úplně napravo Apelplatz a block 42a, v popředí budovy kuchyně.

Stav v roce 2014. Apelplatz je vpravo. Nad ním je na horizontu rekonstruovaný block 28.

1. května 1945 Výbor amerického Kongresu vyšetřování nacistických zvěrstev provedl návštěvu samotného tábora. Zde se nacházejí na centrální "Lagerstrasse", v pozadí  Block 34 /skladiště/. Za ním se nacházelo za vysokým plotem sportovní hřiště. Při podrobném studiu snímku je možno též spatřit  úzkokolejnou lokomotivu. Úzkokolejná dráha obtáčela celý lágr a je dosud na několika místech patrná.

Pohled za stejného místa v roce 2014

Celý tábor byl obehnán dvojitým elektrickým plotem včetně strážních věží.

Část elektrického plotu vedla i v blízkosti krematoria. V současnosti byly z tohoto prostoru odstraněny náletové dřeviny

Přední část krematoria v roce 1945

A v roce 2014

V současnosti je také pietně upraven svah vedle krematoria, kam byl sypán popel zemřelých.

Druhá strana  prostranství u krematoria. Zde byl za vlády DDR vybudován památník. Původní příjezdová komunikace ovšem vedla ke krematoriu z obrácené strany jak je patrno z plánů tábora.

Interiér krematoria. Zařízení dodala firma
JA Topf & Söhne Erfurt.

Původní malba krematoria




Při pohledu na část této mapy je nutné se zmínit i o prominentním vězni, který byl internován v tomto táboře od roku 1943 v malém oploceném "obdélníku" v horní části mapy. Jmenoval se Albert Kuntz, německý komunistický funcionář a zde  i zemřel v lednu 1945.





Požární nádrž č.1, vzadu napravo prostor kuchyně.

Rekonstrukce obytného baráku - block 28. Při rekonstrukci byly použity torza tří původních objektů nacházejících od války se v oblasti kolem Nordhausenu.
Pohled na bývalý tábor z prostoru baráku 15 směrem k apelpatzu.

Tábor měl vlastní kanalizaci, která je stále funkční.

Torzo boxu na otop

Zbytky obytného baráku- block  6

Zbytky obytného baráku- block 4



Táborové vězení/"bunkr"/ - barák 30 .Jedna z mála zděných staveb.

Stav v roce 2014, kdy opět došlo k "zakonzervování" betonovou krustou.

Táborové vězení - "bunkr" -  stav v roce 2009

A po necitlivé úpravě v roce 2014

Hned vedle táborového vězení byla provedena rekonstrukce původního objektu dílen - block 42. Bohužel se nenachází úplně na původním místě, o soklu z betonu ani nemluvě.

Nalevo block 42a -dílna, napravo "bunkr" vězení -block 30

Jen kousek od táborových samotek se nacházel i prostor na exekuce.

Stav tohoto místa v roce 2009 / na horizontu budova muzea/.

Stav v roce 2014. Dle mého názoru šílený pokus o rekonstrukci.

"Špačkárna" v areálu tábora.

Nově postavené muzeum. Dvě "čáry" na chodníku symbolizují pokračování úzkorozchodné železnice směrem k nádraží.

Z expozice musea

V muzeu je zachován dle popisky i jeden ze schodů bloku 118




Aerodynamická kormidla rakety V 2. Byly umístěny na ocasní části rakety. Kromě nich existovala i plynová grafitová kormidla umístěná ve výtokové trysce.

Kniha mrtvých KZ Mittelbau - Dora













Před museem se nachází plastická mapa celého prostoru  - zcela napravo KZ Dora, uprostřed pak tábor SS spolu se vstupy A a B do podzemí.

Zbytek mapy zachycuje celou plochu tábora SS. Zcela vpravo je patrna železniční vlečka z tábora spolu s mostem přes řeku Zorge.
    
Apelplatz s kolejemi úzkokolejky a torzem parní lokomotivy. V pozadí snímku je vidět památník z doby DDR.

Zbytky parní lokomotivy byly nalezeny v podzemí pobočného závodu B3a.

Bývalý "Apelplatz" z jiného pohledu, v dobách DDR prostor protiválečných manifestací.

Památník z doby DDR, vybudovaný na Apelplatze.

Jedna z mála dochovaných budov - požární zbrojnice v roce 2009

Stejná budova v roce 2014 - prodělala "repasi" tentokráte bohužel opět k horšímu


Hlavní táborová "Lagerstrasse". V pozadí vstup do tábora . Napravo zbytky blocku 22, nalevo pak sklad uhlí/block 19/ a kuchyně.

Táborová kuchyně - block 21


Stav kuchyně v roce 2014


Vodní nádrž č.2

Některé základy ubytovacích baráků byly v posledních letech zvýrazněny štěrkem, zde block 14. Za tím to objektem je možno spatřit násep úzkokolejné železnice.

Původní táborová cesta u blocku 14

Schéma typického dřevěného obytného baráku se sociálním zařízením uprostřed objektu.

Původní "velkokapacitní" umyvadlo, používané v ubytovacích barácích.

Zachovalé schody ubytovacího baráku - block 8

Kotelna - block 43

Kino - block 131

Prádelna - block 41

Nemocnice - block 125



Technická data: 


                                                       V 1 / Fieseler Fi 103                                           V 2 /A4

 Délka /m/ :                                                 7,9                                                              14,3
Rozpětí / m/ :                                              5,37                                                               -
Průměr /m/ :                                                -                                                                 1,66
Hmotnost /kg/ :                                         2 150                                             3 986  /vzletová 12 960/
Palivo :                                           benzin 80 oktanů             metanol / okysličovadlo kapalný kyslík
Šířka přes stabilizátory /m/ :                         -                                                                  4
Dolet /km/ :                                                 240                                                            až 380
Maximální rychlost /km h/ :                        656                                                            5 400
Pádová rychlost /km h/ :                              300                                                            2 500
Dostup /m/ :                                                3 050                                                        až 40 000       
Nálož /kg/ :                                          830 amatol                                          až 1 000 tritol,amatol
Cena / RM/ :                                              4000                                                             40 000
Časová náročnost /h/ :                               280                                                              12 900




Doporučená literatura:
Zázračné zbraně  V1, V 2                          Zdeněk Hák                                  1994
After the Battle number 101                     Winston G.Ramsey                        1998
Akce V1, V2                                              Michal Wojewodski                         1981
Smrt se učí létat                                         Vilém Nejdek                                1974
Tajemství ostrova X                                  Jiří Horský, J. Pražák                   1968




Odkazy- základny V 1, V 2 :
http://opevneni.blogspot.cz/2011/06/v1.html 
http://opevneni.blogspot.cz/2011/04/zakladna-v1-v-siracouourt-francie.html
http://opevneni.blogspot.cz/2011/02/blockhaus-francie-stranka-ve-vystavbe.html
http://opevneni.blogspot.cz/2011/01/la-copulla-francie.html




















































































 













































Žádné komentáře:

Okomentovat